Životní úroveň v Česku se loni mírně přiblížila průměru Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se zvýšil o jeden procentní bod na 91 procent průměru EU. Česko je tak na úrovni Slovinska či Španělska a jeho životní úroveň je nejvyšší ze zemí Visegrádské skupiny (V4; Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2025.
Nejvyšší HDP na obyvatele ve standardech kupní síly má v EU Lucembursko, kde loni dosáhl 242 procent unijního průměru. Nad průměrem je životní úroveň v deseti z 27 členských států. Nejnižší životní úroveň dlouhodobě vykazuje Bulharsko, kde loni dosahovala 66 procent unijního průměru.
Ze zemí, které vstoupily do EU od roku 2004, je Česko na sdíleném třetím místě se Slovinskem. Před ním jsou Kypr, kde životní úroveň loni dosahovala 95 procent unijního průměru, a Malta, která jako jediná z nových členských zemí překročila unijní průměr a HDP na obyvatele ve standardech kupní síly dosahuje 109 procent průměru. Ze starých členských zemí je životní úroveň nižší než v Česku v Portugalsku (82 procent) a v Řecku (70 procent). Mezi státy V4 si Česko stojí nejlépe, následuje Polsko se 79 procenty průměru EU, Maďarsko se 77 procenty a Slovensko se 75 procenty.
Hospodářský růst v Česku loni dosáhl 1,1 procenta, byl tak o 0,1 procentního bodu rychlejší než průměr EU. Nejrychleji rostlo hospodářství Malty, jejíž HDP se zvýšil o 5,9 procenta. Pět zemí unie zaznamenalo loni ekonomický pokles, nejvýraznější byl v Rakousku, jehož HDP se snížil o procento.
Růst spotřebitelských cen v Česku loni rovněž odpovídal unijnímu průměru, když harmonizovaná inflace činila 2,7 procenta. Cenová hladina v Česku loni klesla na 88,4 procenta unijního průměru z 92,7 procenta v roce 2023 a byla tak na podobné úrovni jako v Portugalsku. Ostatní země V4 mají cenovou hladinu nižší.
Česko si loni také udrželo pozici země s nejnižší mírou nezaměstnanosti v unii, činila 2,6 procenta. Druhou nejnižší nezaměstnanost mělo Polsko s 2,9 procenta, následovala Malta s 3,1 procenta. Nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo Španělsko s 11,4 procenta, unijní průměr činil 5,6 procenta. Nízká byla v Česku i dlouhodobá nezaměstnanost, která činila 0,8 procenta, lépe na tom byly pouze Nizozemsko s 0,5 procenta a Malta s 0,7 procenta. Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost byla v Řecku, kde činila 5,4 procenta.
Statistická ročenka přináší souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde o 33. vydání.