Česká inflace poklesla v únoru tak, jak jsme předpokládali, z 1,6 % na 1,4 % – překvapila tím trh i ČNB sázející na stabilní inflaci. Za zvolněním inflačních tlaků stály zejména velmi rozkolísané potraviny, které meziměsíčně zlevnily o 1,7 % (včetně tabáku) a meziroční potravinovo-tabáková inflace zpomalila na 4 %.
To není velké překvapení a vzhledem k poklesu cen v zemědělské produkci a v části potravinářského průmyslu (zejména mlékařů) předpokládáme další výrazné zvolňování potravinových inflačních tlaků. Za celý rok 2026 počítáme s průměrným růstem cen potravin okolo 1 %.
Na druhé straně vidíme dál relativně výraznou deflaci v segmentu ne-energetického zboží (meziročně -0,7 %), stabilní deflaci v energiích (meziročně -7,8 %) a jen velmi lehce zvolňující inflační momentum ve službách (meziročně +4,5 %, klouzavé momentum +4,2 %). V nejbližších měsících by inflace měla zůstat relativně stabilní, na jaře může teoreticky lehce vzrůst, aby pak v průběhu léta výrazněji poklesla a dosáhla pravděpodobně svých letošních minim v průběhu srpna (okolo 1,1 %). Za celý rok 2026 dál předpokládáme průměrnou inflaci na úrovni 1,4 %.
Dál také platí, že letošní nízká inflace může psychologicky působit na část bankovní rady a vést ve finále k mírnému poklesu úrokových sazeb ze stávajících 3,5 %. My zatím ponecháváme náš výhled na úrokové sazby stabilní, především kvůli zvýšené dynamice inflace ve službách, zvýšenému růstu mezd a výraznější rozpočtové expanzi.
Současně probíhající konflikt s Íránem vnímáme pro Evropu více jako „inflační“ než „růstové“ riziko, které ve finále může bankovní radu ČNB od poklesu sazeb odrazovat. Na druhou stranu, pokud by měla dynamika inflace ve službách pozvolna odeznívat, přičemž zatím se tak děje jen kosmeticky, stejně tak jako mzdové tlaky, bude určitě eventuální pokles sazeb v letošním roce vážně ve hře. I proto budeme na konci tohoto týdne bedlivě sledovat výsledek českých mezd za čtvrtý kvartál uplynulého roku.
Nehledě na domácí čísla však o náladě v bankovní radě mohou rozhodnout více události globální. Probíhající konflikt v Íránu vnímají trhy správně jako potenciální stagflační šok, který může v Evropě i v Česku viditelně zvýšit inflační tlaky. A pokud ceny ropy a LNG byly vysoké delší dobu, může to být nakonec nehledě na dynamiku domácích mezd argument pro to, raději se sazbami nic nedělat.
TRHY
Koruna
Pokračující zisky amerického dolaru a pokles inflace dostaly korunu do defenzivy a oslabily do blízkosti 24,40 EUR/CZK. Ve stínu těchto událostí včera na koruně mnoho pozornosti nepřitáhly jinak zajímavé výroky viceguvernéra Jana Fraita, který jakožto největší aktuální holubice v bankovní radě naznačil, že česká ekonomika nižší sazby v tuto chvíli nepotřebuje. Ke konci týdne mohou z domácích událostí korunu ovlivnit mzdy, jinak se však budou pohybovat primárně pod taktovkou globálního dění – zejména cen energií a eurodolaru.
Eurodolar
Včera se chvíli zdálo, že situace v Íránu by mohla méně ovlivňovat trhy, ale tento dojem se začíná rozplývat. Ceny ropy jdou totiž opět vzhůru a k tomu se pro Evropu přidává nepříjemný fakt, že ruský prezident Vladimir Putin ukončí dodávky plynu do Evropy. Ta sice není již na ruském plynu zdaleka tak závislá, ale v situaci, kdy naplnění zásobníků je velmi nízké a Katar nemůže vyvážet plyn, by se něco takového opravdu nehodilo. I proto se eurodolar vrací zpět pod 1,16.
Situace okolo Íránu, a především zablokovaného Hormuzského průlivu zůstane zřejmě hlavním tématem s tím, že příchozí makrodata budou na vedlejší koleji (viz reakce na včerejší ISM a ADP). Bude i nadále platit, že rostoucí ceny ropy a plynu by měly pomáhat dolaru.
Zlotý
Naše sázka na to, že NBP ve světle rostoucích cen ropy a plynu na poslední chvíli změní názor a úrokové sazby nezmění, včera nevyšla a centrální banka provedla redukci o 25 bazických bodů. Nová prognóza vidí inflaci pod cílem (2,5 %) jak letos, tak v roce 2027, což byla zřejmě informace, jež převážila. Pokud se však současné ceny ropy a plynu udrží déle, tak inflace bude v Polsku o 0,3-0,4procentního bodu výše a z tohoto pohledu je právě vydaná prognóza zastaralá.
Dnes odpoledne bude na pořadu dne tisková konference prezidenta NBP Glapińského, kde se dozvíme více. Jedno je však jisté: včerejší pokles sazeb na 3,75 % činí zlotý v dnešní situaci zranitelným, neboť zaujímat krátké pozice bude snazší, zejména pak z dolaru.