ČNB byla jednomyslná: Sazby ponechat beze změny

Meziroční inflace v říjnu vzrostla na 2,6 %. Tento růst byl v souladu s aktuální prognózou. Z hlediska struktury spotřebitelské inflace byl oproti předpokladům prognózy zaznamenán mírně vyšší růst regulovaných cen, kompenzovaný o něco nižší než prognózovanou dynamikou cen potravin a pohonných hmot. Vývoj korigované inflace bez pohonných hmot odpovídal prognóze. Aktuální růst cen průmyslových výrobců a dovozních cen je mírně nižší než předpokládala prognóza. Ceny zemědělských výrobců v září byly v zásadě v souladu s prognózou.

Nově dostupné údaje o vývoji reálné ekonomiky nenaznačují výraznější rizika naplnění prognózy, očekávající ve třetím čtvrtletí růst HDP těsně pod 5 %. Průmyslová i stavební výroba zrychlily ve třetím čtvrtletí tempo meziročního růstu. Obchodní bilance dosáhla v září přebytku, byť poněkud nižšího než očekávala prognóza. Data z trhu práce signalizují výraznější než prognózovaný nárůst zaměstnanosti ve třetím čtvrtletí. Míra nezaměstnanosti však klesá pouze mírně a její vývoj odpovídá prognóze. Vyšší poptávka po práci se tak nepromítá do poklesu počtu nezaměstnaných. Ve třetím čtvrtletí i nadále přetrvával umírněný mzdový vývoj v průmyslu a stavebnictví.

Po prezentaci situační zprávy bankovní rada diskutovala rizika naplňování říjnové prognózy. Celkově převažovalo vnímání rizik jako vyrovnaných. Někteří členové bankovní rady považovali rizika říjnové prognózy inflace za asymetrická směrem dolů.

Za protiinflační faktor byly označeny oproti prognóze mírně přísnější domácí měnové podmínky a nízký růst dovozních cen. Bylo konstatováno, že vývoj kurzu koruny se odchyluje od předpokladů prognózy. Pokračování tohoto vývoje by mohlo, dle názoru některých členů bankovní rady, poměrně významně ovlivnit inflaci směrem dolů. Několik členů bankovní rady zmínilo také vývoj cen ropy, které dosahují poněkud nižších hodnot, než očekávala říjnová prognóza. Na druhé straně bylo řečeno, že tato odchylka není příliš významná a že určité snížení ceny ropy bylo součástí předpokladů říjnové prognózy. Zaznělo také, že silná konkurence v české ekonomice může bránit promítání vysokých cen energií do inflačních tlaků.

V souvislosti s tuzemským růstem cenové hladiny energií byla vyslovena obava z negativního důchodového efektu. V jeho důsledku vyšší ceny energií snižují reálný důchod domácností a omezují tak spotřebitelskou poptávku. Protiargumentováno bylo schopností domácností vyhladit tento tlak na snížení spotřeby například pomocí případného zvýšení zadlužení. Agregátní spotřebitelská poptávka by měla být navíc posílena i vyšším než předpokládaným růstem zaměstnanosti a pokračujícím růstem reálných mezd. Zvyšování zaměstnanosti je dle údajů z výběrového šetření pracovních sil taženo zejména zpracovatelským průmyslem a částí sektoru služeb. Těžiště růstu zaměstnanosti se tedy oproti předchozím čtvrtletím může posouvat od veřejného sektoru do produktivnějšího soukromého sektoru.

Předmětem debaty byly také aktuální informace týkající se dopadu zvýšení spotřebních daní z cigaret. Část růstu spotřební daně bude pravděpodobně absorbována výrobci prostřednictvím poklesu jejich marží. Tento faktor by snížil prognózu meziroční inflace o přibližně dvě až tři desetiny procentního bodu.

Bankovní rada diskutovala také reálný ekonomický vývoj. Zazněla úvaha, že současný relativně rychlý ekonomický růst může souviset také s urychlováním dynamiky potenciálního produktu. Vyšší potenciální produkt by samozřejmě snadněji tlumil inflační vlivy v ekonomice. Bylo však také řečeno, že dynamika potenciálního produktu byla v posledních prognózách ČNB poměrně výrazně zvýšena a že je obtížné najít argumenty pro její další významné urychlení. V souvislosti s růstem HDP bylo upozorněno na jeho volatilitu vyvolávanou změnami ve směnných relacích. Diskutována byla také situace v některých sektorech ekonomiky. Mimo jiné zaznělo, že pozorovaný růst počtu neprodaných nových bytů může představovat riziko pro budoucí vývoj stavební výroby. Toto riziko ovšem může být kompenzováno pokračující aktivitou v infrastrukturních investicích. Navíc samotný stavební sektor hodnotí svou nejbližší perspektivu poměrně optimisticky.

Diskuze bankovní rady se dotkla také rozdílů v úrokových a inflačních očekáváních mezi finančními trhy a analytiky. Trajektorie úrokových sazeb odvozená z výnosové křivky, tedy z názoru trhu, předpokládá poměrně výrazný růst v následujících čtvrtletích. Oproti tomu finanční analytici dle anketních zjišťování očekávají znatelně mírnější růst domácích sazeb v ročním horizontu. Analytici dále očekávají nižší inflaci a vyšší ekonomický růst v příštím roce ve srovnání s prognózou ČNB.

Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %.