Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun, který přesáhl plánovaných 241 miliard korun, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun.
Podle Schillerové stojí za nedodržením plánovaného salda zejména podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie ve schváleném rozpočtu, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje za regionální školství. Za OZE stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral o 16,3 miliardy korun méně, na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více.
V samotném prosinci se rozpočtový deficit prohloubil o 58,3 miliardy korun. Takové prosincové saldo bylo v posledních letech nezvyklé, schodek se zpravidla prohluboval zhruba o 20 miliard korun. Vyšší prosincový deficit vykázalo Česko jen v letech 2006 a 2007.
Návrh státního rozpočtu na letošní rok bude vláda schvalovat 26. ledna. Čeká na zpracování nové ekonomické predikce, aby nemusela spoléhat na listopadová data. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uváděl, že kabinet návrh rozpočtu schválí 19. ledna. Česko nyní funguje v rozpočtovém provizoriu.
Vláda odmítla návrh rozpočtu zpracovaný předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS), který počítal se schodkem 286 miliard korun. Schillerová se dnes nechtěla vyjádřit k tomu, jaký bude nový navržený schodek. "Pracujeme na tom, abychom ho nemuseli zvyšovat o mnoho," řekla.
Rozpočtové provizorium znamená, že měsíční výdaje jsou omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů loňského roku. Naposledy v něm Česko fungovalo v roce 2022, kdy Fialova vláda odmítla návrh předchozího Babišova kabinetu a vypracovala rozpočet vlastní.
Růst státního dluhu
Český státní dluh ke konci roku 2025 vzrostl na 3,678 bilionu korun. O rok dříve činil 3,365 bilionu korun, oznámila dále Schillerová. Na každého Čecha teoreticky připadal dluh 337 519 korun. Míra zadlužení vzrostla na 43,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) proti 41,8 procenta HDP na konci roku 2024.
Zvyšování státního dluhu vedlo i k vyšším nákladům na jeho financování. Loni stát vydal na obsluhu státního dluhu 98,1 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 9,7 miliardy korun.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.