Schodek státního rozpočtu na konci srpna klesl na 165,4 miliardy korun z červencových 168,2 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit je tak nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni na konci srpna bylo hospodaření státu ve schodku 175,8 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy za prvních osm měsíců roku dosáhly 1,34 bilionu korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se zvýšily o 5,5 procenta. Příjmy táhlo zejména daňové inkaso, které vzrostlo o 9,4 procenta, a o 7,3 procenta vyšší výběr povinného pojistného. Výdaje do konce srpna činily 1,505 bilionu korun, meziročně byly vyšší o 4,1 procenta.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozornil na to, že meziroční srovnání rozpočtu ovlivňuje o 20 miliard korun nižší bilance příjmů z Evropské unie a o 16,5 miliardy korun menší příjmy z dividend od státních podniků. "Po očištění těchto faktorů klesl deficit oproti stavu na konci srpna minulého roku o více než 44 miliard korun. Za tímto solidním výsledkem stojí především fakt, že tempo daní a pojistného převyšuje růst běžných výdajů o 6,9 procentního bodu," uvedl Stanjura.
Z daňových příjmů nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob. Meziročně se zvýšil o 13,1 procenta na 121,2 miliardy korun. K vyššímu výběru daně přispěl růst mezd v ekonomice. O deset procent se zvýšilo inkaso daně z příjmu právnických osob, které dosáhlo 121,5 miliardy korun.
Hlavním daňovým příjmem státu byla tradičně daň z přidané hodnoty (DPH), která do rozpočtu přinesla 265,1 miliardy korun, meziročně o 8,2 procenta víc. Inkaso spotřebních daní vzrostlo o 4,2 procenta na 110,2 miliardy korun. K vyššímu výběru daně z tabákových výrobků a z lihu přispělo zvýšení daňových sazeb a k růstu inkasa daně z minerálních olejů vyšší přepravní výkony v důsledku oživení ekonomiky.
Hlavní výdajovou položkou byly tradičně sociální dávky, které meziročně vzrostly o dvě procenta na 615,2 miliardy korun, z toho 477,1 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. Výdaje na obsluhu státního dluhu meziročně vzrostly o 13,5 procenta na 58,6 miliardy korun.
Na investice šlo meziročně o 23,9 procenta víc, když do konce srpna dosáhly 127,9 miliardy korun. Ministerstvo financí ale upozornilo na to, že objem kapitálových výdajů zatím nedosahuje ani poloviny celkové plánované částky, souvisí to podle něj s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za růstem kapitálových výdajů stály zejména transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které se meziročně téměř zdvojnásobily na 56,3 miliardy korun. Peníze šly mimo jiné na financování obnovy dopravní infrastruktury po loňských povodních.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie nemoci covid-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.