Vláda premiéra Andreje Babiše se včera dohodla s odbory na růstu platů pro zaměstnance veřejného sektoru. K navýšení v rozsahu dva až devět procent (v závislosti na kategorii zaměstnance) dojde kvůli probíhajícímu rozpočtovému provizoriu od dubna. Nejvíce si polepší nejhůře placení zaměstnanci – nepedagogičtí pracovníci ve školství nebo zaměstnanci v kultuře. Zdravotním sestrám a sociálním pracovníkům se tarify zvýší o 5 %, lékařům pak o 2 %.
Hrubým odhadem tak v letošním roce porostou platy ve veřejném sektoru, ve kterém pracuje přibližně půl milionu zaměstnanců, tempem okolo 7 %. To bude nad úrovní růstu průměrné mzdy v celé ekonomice, kterou očekáváme mezi 5-6 %. Je ale nutné připomenout, že státním zaměstnancům rostly platy oproti soukromé sféře pomaleji od roku 2021 a v mnoha případech platí, že jejich reálná mzda je stále nižší, než byla v roce 2019.
A ještě jedno srovnání: od začátku pandemie vzrostly mzdy v tržním sektoru kumulativně o 10 % více než v sektoru netržním, což zhoršuje konkurenceschopnost státu na pracovním trhu. V tomto ohledu platí jedno – mít levné úředníky je drahé. I stát totiž potřebuje experty se špičkovým vzděláním, zvláště v době rostoucích kybernetických hrozeb, nástupu AI nebo potřeby plošné digitalizace. Pokud je nedokáže adekvátně zaplatit, pak se nejde příliš divit tomu, proč se nám ve výše zmíněných oblastech často nedaří.
Zároveň ale platí, že pro stát pracuje stále více zaměstnanců. V tom nejširším měřítku je to asi 1,1 milionů, tedy každý pátý zaměstnanec v Česku. Od roku 2019 přitom narostl jejich počet o 10 %, zatímco v průmyslu došlo za stejné období k poklesu o zhruba 8 %. Snížit nebo alespoň stabilizovat počet státních zaměstnanců v zájmu vyšší efektivity je přitom cílem každé z nastupujících vlád, dlouhodobě se to však nedaří.
Ale zpátky k platům. Během první Babišovy vlády rostly platy ve veřejném sektoru každý rok (2017-2020) rychleji než mzdy v soukromém sektoru. Předpokládáme, že tomu tak bude i nyní, ostatně podstatné zvyšování platů je v souladu s programovým prohlášením nové vlády. Tato priorita dále zvýší tlak na státní rozpočet, a to už v letošním roce. Jak hluboký bude plánovaný schodek (hovoří se o více než 310 mld. Kč) se od vlády dozvíme již v pondělí.
TRHY
Koruna
Česká koruna včera zaplula zpět pod hranici 24,30 EUR/CZK. Hlavní příčinou je úleva napětí na trzích v souvislosti s odvoláním cel Donaldem Trumpem a smířlivější rétoriky vůči Grónsku. České měně navíc hraje do karet slabší dolar, kterému návrat pozitivní nálady příliš nepomohl. Pokud Vás zajímá náš detailní výhled na korunu, ale také české makro, nalaďte si dnes v 10:00 náš tradiční pořad Fresh. Hostem bude Petr Sklenář, ředitel sekce měnové ČNB.
Eurodolar
Grónská kauza na finančních trzích se chýlí ke konci s tím, že riziková aktiva jsou po krátké pauze opět v kurzu. Dolar nicméně i po této příhodě zůstává relativně slabý.
Pozornost od geopolitického dění se však přesouvá směrem zpět k datům, což se dnes může týkat indexů podnikatelských nálad PMI. Zejména ty evropské mohou být pro eurodolar důležité. Eventuální další pokles kompozitního PMI indexu eurozóny směrem k hodnotě 50 bodů by se eurodolaru určitě nelíbil.