Ekonom Noah Smith se domnívá, že umělá superinteligence už je fakticky tady a zamýšlí se nad tím, jaký bude další vývoj. V některých oblastech AI podle něj může jít ještě dál za hranice svých současných schopností, ale v určitých oblastech se možná na maximálně dosažitelnou úroveň dostali lidé a umělá inteligence je v tom nikdy nepředčí (viz včerejší Víkendář). Smith pak mimo jiné rozebírá, že vodítkem může být známý seriál Star Trek a umělá inteligence výrazně posune vývoj ve vědě.
Star Trek „má dva typy umělé inteligence – lodní počítač a postavu jménem Data. Tedy androida postaveného k simulaci lidské inteligence. Jak lodní počítač, tak Data představují přibližně lidský ekvivalent, pokud jde o vkus, úsudek, intuici a konverzační schopnosti. Jsou však mnohem lepší, jde-li o matematiku, vědecké modely a podobné úkoly. Dává přitom smysl, že velkým rozdílem mezi lidmi a umělou inteligencí by neměl být lepší vkus, úsudek a intuice, ale věci jako rychlost výpočtů a paměť.“
Smith se pak zaměřuje na využívání umělé inteligence ve vědě. „Slavný matematik Paul Erdős vyslovil přibližně 1179 hypotéz, z nichž asi 41 % bylo vyřešeno. Tyto hypotézy jsou známé jako Erdősovy problémy. Nejsou to nejtěžší ani nejzajímavější problémy v matematice, ale jsou natolik těžké, že se nikdo nikdy neobtěžoval je řešit. V posledních měsících tak začala činit umělá inteligence. Někdy ve spolupráci s lidskými matematiky, ale někdy automaticky, stisknutím tlačítka. Podle webové stránky, kterou provozuje matematik Terence Tao, pomohly nástroje umělé inteligence od října přesunout do sloupce „vyřešeno“ asi 100 Erdősových problémů… V nejméně dvou případech byl LLM dokonce schopen sestrojit originální a platný důkaz pro problém, který nikdy nebyl vyřešen, a to s malým lidským přispěním.“
V matematice si tedy podle Smithe umělá inteligence „prostě prorazí cestu skrz nudné, únavné nebo zdánlivě nezajímavé problémy. Je to počítač, je neúnavný, jeho paměť a rychlost zpracování jsou v podstatě nekonečné a nenudí se… Řešení obrovského množství malých problémů se může zdát jako drobnost, ale není. Třeba čínský systém inovací ukázal, jak obrovské množství dílčích výsledků může vést k velkému skoku v celkové technologické úrovni společnosti. Ale to je jen začátek toho, jak umělá inteligence (ne umělá inteligence budoucnosti, ale technologie, která existuje dnes) urychlí vědu.“
Podle ekonoma jsme nyní „svědky zásadního posunu ve vědeckém pracovním postupu“. Umělá inteligence totiž „násobí sílu lidského intelektu“. Mnoho lidí, kteří přemýšlejí o rizicích superinteligence, se ale podle něj také ptá, jaké jsou její výhody relativně k rizikům, která přináší. „Proč bychom měli vynalézat technologii, která má schopnost ukončit lidskou civilizaci? Co bychom mohli získat, co by mohlo toto riziko ospravedlnit? Nevím, jak udělat celkový odhad přínosů a nákladů, ale jsem si docela jistý, že do přínosů patří lepší věda,“ píše Smith. S tím, že to znamená i „fantastické sci-fi materiály, roboty, kteří dokážou cokoli, co chceme, a léčbu, která dokáže vyléčit jakoukoli nemoc.“ To je podle něj pouze začátek.