Americko-izraelský útok na Írán přinesl na trhy očekávaný nárůst averze k riziku. Akciové trhy ztrácejí především v Evropě a Asii, tedy v regionech, které jsou nejvíce zranitelné vůči současnému vývoji, zatímco americké akcie uzavřely jen v plusu. V centru pozornosti zůstává především ropa a plyn, u kterých panují vážné obavy z narušení dodávek.
Začněme ropou: Brent včera posílil o 7 % a dnes ráno přidává další 3 % na 80 USD/barel. To je relativně umírněná reakce vzhledem k rozsahu konfliktu, která signalizuje, že ropný trh zatím vážněji nepracuje se scénářem déle trvajícího narušení dodávek.
V ohrožení je přitom zhruba 15 mil. barelů denně, které se přepravují skrze Hormuzský průliv, což by byl potenciálně největší výpadek v historii. Proto nyní detailně sledujeme provoz v Hormuzském průlivu, nejdůležitějším škrtícím bodě energetických trhů. Ten již výrazně poklesl – ne kvůli přímým íránským útokům, ale kvůli preventivním opatřením a skokovému zdražení pojištění tankerů. Dlouhodobá blokáda Hormuzu by dle nás s vysokou pravděpodobností vedla k růstu ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
Větším problémem se nyní zdá – minimálně z pohledu Evropy – výpadek dodávek zkapalněného zemního plynu. Katar včera kvůli útokům zastavil produkci LNG, jehož je druhým největším vývozcem na světě s přibližně 20% podílem. To vedlo ke skokovému zdražení evropského plynového benchmarku TTF o více než 35 % na 43 EUR/MWh. Výpadek katarských dodávek fakticky znamená, že Evropa a Asie se budou ještě více přetahovat o alternativní dodávky LNG, zejména ze Spojených států.
Podstatné je ale zmínit, že růst ceny plynu se odehrál na spotovém trhu, zatímco delší kontrakty reagují výrazně mírněji (jednoletý forward na 33 EUR/MWh). To je důležité například z pohledu tuzemských obchodníků s energiemi, kteří nakupují plyn pro své zákazníky tzv. na dlouho, a proto by se prozatímní zdražení plynu nemělo propsat do ceníků pro spotřebitele. To se samozřejmě může v čase měnit – pokud se ukáže, že výpadek katarského plynu je dlouhodobý, pak by se bezpochyby propsal do vyšších spotřebitelských cen.
Drahé energie tak představují nové proinflační riziko, které může vést ČNB k ještě větší opatrnosti – mimo jiné při úvahách o mírném poklesu sazeb. Centrální banky sice volatilní ceny energií typicky „výjimkují“ z plnění inflačního cíle, ale jen tehdy, pokud jde o jednorázový šok bez významných druhotných dopadů do jádrové inflace. Při razantnějším zdražení však roste riziko přelití do cen služeb, které jsou nadále hlavním ohniskem tuzemské inflace. Důvodem k opatrnosti je i nedávná zkušenost s vysokou inflací, která byla doprovázena výrazným růstem inflačních očekávání: u spotřebitelů je často kotví cena na totemech čerpacích stanic.
To vše ale bude primárně záviset na rozsahu a délce trvání války na Blízkém východě, která dnes vstupuje do svého čtvrtého dne – a zatím to na rychlý konec nevypadá.
TRHY
Koruna
V reakci na americko-izraelský útok na Írán připisuje koruna jen velmi lehké ztráty a nadále tak setrvává v pásmu 24,20-24,30 EUR/CZK. Zvýšené geopolitické napětí a vyšší ceny energií jsou přitom přesně tím typem šoku, který by měl tuzemskou měnu poslat do viditelnější defenzivy.
Pokud nedojde k rychlé deeskalaci konfliktu na Blízkém východě, máme za to, že se koruna postupně dostane pod tlak. Do karet jí totiž nehraje ani posilující dolar, ani tuzemský makro kalendář, zejména námi očekávaná nižší únorová inflace. Na straně druhé, větším ztrátám budou bránit solidní domácí fundamenty, a především atraktivní úrokový diferenciál.
Eurodolar
Eurodolar se postupně tlačí níže a níže s tím, jak se zdá být jasnější, že konflikt na Blízkém východě nebude otázkou dnů, ale spíše týdnů. Alespoň v tomto duchu včera hovořil americký prezident Donald Trump, a zejména trh s ropou to vzal na vědomí a ceny ropy se vydaly vzhůru, což je negativní podnět pro eurodolar. Ten navíc včera obdržel další negativní zprávu v podobě zlepšené podnikatelské nálady v americkém průmyslu, byť index ISM se zlepšil především díky nárůstu cenového subindexu, což není zcela pozitivní.
Trh bude pochopitelně velmi bedlivě monitorovat dění okolo Íránu (viz nová FX Strategie), přičemž z pohledu dat stojí za pozornost únorová inflace v eurozóně. Náš nowcast souhlasí s trhem, pokud jde o predikci jádrové inflace (2,2 % meziročně), ale je nepatrně vyšší u celkové inflace (1,8 % vs. 1,7 %).