Útok USA a Izraele na íránské území zvýšil napětí pro globální finanční trhy zejména skrze rovinu jedné z nejcitlivějších oblastí světové energetiky. Geografická poloha Íránu a jeho role v ropném sektoru znamenají především provazbu na trh s ropou a zprostředkovaně další energie, ale nejenom. Pojďme se společně podívat, jaký vývoj může provázet pondělní obchodování.
Nosným tématem pro pondělní burzovní vývoj bude „skoková geopolitická riziková prémie“. Trhy nebudou naceňovat jen samotný víkendový útok, ale především hrozbu plnohodnotné regionální války a narušení dodavatelských energetických řetězců. Dopad lze čekat na většinu akcií, pozitivním směrem by se měly vyvíjet akcie zbrojařů. Lze čekat nárůst cen ropy a útěk investorů k bezpečným přístavům. Jak jsme viděli v bezprostřední reakci, není tak chápán bitcoin, ale americký dolar a zlato ano.
Co říkají v tuto chvíli futures?
Napřímo v tuto chvíli vidíme na očekávaný vývoj na asijských burzách. Japonský index Nikkei je indikován s poklesem o 0,8 %, Hang Seng index níže o více jak půlprocento.
Lokální burzy zůstanou uzavřeny
Burzy v Dubaji a Abu Dhabi již oznámily, že v pondělí 2. března a úterý 3. března zůstanou uzavřeny. Chtějí se tak bránit masívnímu panickému výprodeji ze strany investorů. Lze očekávat pokračující snahu o „regulaci trhu“.
Klíčovým tématem ropa
Energetický trh je hlavním tématem. Největší obavou a aktuální realitou je zablokování průplavby Hormuzského průlivu, kudy protéká zhruba pětina světové ropy a plynu a kolem 15 procent přepravy LNG. Podle dat agentury Bloomberg už ropné tankery a lodě s plynem v oblasti pro jistotu zastavily plavbu nebo odklánějí své trasy. Přímo v Hormuzu byly napadeny tři tankery Skylight, MKD Vyom a Hercules Star včetně úmrtí na palubě. Přestože Írán deklaruje, že neusiluje o uzavření Hormuzu, vnitrostátní vysílání a skutečné kroky vyznívají opačně. Futures na ropu proto o víkendu v prvních algoritmických reakcích vyskočily skokově až o 7 %. V pondělí se proto očekává cenový skok (tzv. gap) směrem nahoru u ropy i plynu.
Experti upozorňují, že reálná íránská odveta může zahrnovat pokus vytlačit komerční dopravu z průlivu pomocí min, raket nebo bezpilotních prostředků. Tato strategie by mohla zvýšit rizikovou přirážku na trhu a posunout ceny ropy až nad hranici 100 dolarů za barel v případě dlouhodobější eskalace.
Už v průběhu víkendu jsme na stránkách Patria.cz avizovali snahu OPEC+ o tlumící krok. OPEC+ se čerstvě dohodl na mírném navýšení dodávek na trhu pro duben v rozsahu 206 tisíc barelů ropy denně. V čele úpravy mají být Saúdská Arábie a Rusko.
Tento krok ale jen stěží zcela zklidní situaci na trhu, klíčová bude délka konfliktu. Zejména producenti ropy v Zálivu budou mít jen omezenou možnost dostat ve zvýšeném rozsahu ropu na trh, očekávat lze u nich spíše opak.
Cena ropy v Londýně na sklonku minulého týdne před útokem na Írán nastoupala na 7měsíční maximum na úrovni 73 dolarů za barel, americká ropa WTI obchodovala u 67 dolarů za barel. Její otevření futures nyní odhadují nad 70 dolary za barel.
Hlavní lodní dopravci utlumují dopravu v Rudém moři a Perském zálivu
Přední lodní dopravci potvrzují, že utlumují kvůli konfliktu na Blízkém východě svůj provoz v Perském zálivu, Rudém moři a Hormuzském průlivu.
Švýcarská společnost MSC uvedla, že svým lodím v oblasti Perského zálivu nařídila, aby zastavily plavbu a uchýlily se do bezpečných oblastí. Další lodní přepravce, dánská společnost Maersk, uvedla, že odklonila své lodě na dvou významných trasách z Rudého moře a pozastavila plavbu v Hormuzském průlivu. Rudému moři se bude vyhýbat i spediční firma Hapag-Llyod.
Hormuzský průliv zčásti kontroluje Írán, který od soboty čelí úderům Izraele a Spojených států, a provádí vojenskou odvetu. V dalším úzkém hrdle námořní dopravy v regionu, úžině Báb al-Mandab, lodě v minulosti ostřelovali povstalci z Jemenu Húsíové, kteří jsou spojenci Teheránu. Úžina propojuje Rudé moře a Indický oceán. Obě oblasti se nachází na významných světových obchodních trasách pro námořní dopravu.
Společnost Maersk uvedla, že její lodě na trasách z Indie do Středozemního moře a z Indie/Blízkého východu do Spojených států jsou odkloněny přes mys Dobré naděje. Tím se lodě vyhnou Rudému moři a úžině Báb al-Mandab. "Pozastavujeme veškerou plavbu v Hormuzském průlivu do dalšího oznámení," uvedla společnost Maersk na svých stránkách.
"MSC nařídila všem lodím v oblasti Perského zálivu, a také těm, které do oblasti směřují, aby odpluly do určených oblastí bezpečnostního ukrytí do dalšího oznámení," uvedla společnost. Společnost poukázala v oznámení na "omezení, která se dotýkají námořní plavby v Hormuzském průlivu a úžině Báb al-Mandab". Firma uvedla, že situaci v oblasti pozorně monitoruje. Dokdy budou platit omezení, neuvedla.
Další přepravní firma Hapag-Lloyd uvedla, že veškeré své plavby na trase mezi Středozemním mořem a indickou oblastí nechala odklonit před mys Dobré naděje. Společnost také zavádí od pondělí válečný příplatek i na přepravy z a do Perského zálivu.
Útěk do bezpečných přístavů
Mezinárodní a institucionální investoři budou chránit svůj kapitál. Očekává se výrazná poptávka po amerických státních dluhopisech (US Treasuries), zlatě a bezpečných měnách, jako je švýcarský frank a americký dolar.
Bloomberg ve víkendových textech upozorňuje, že makroekonomičtí obchodníci mají připravené právě tyto "safe-haven-first" strategie.
Výprodej na akciových trzích? Nemusí to být plošné
Akciové trhy otevřou s takřka jistotou v červených číslech, otázkou je hloubka poklesu – takto téma reportují hlavní agentury. Dostupné indikace, týkající se futures na hlavní americké indexy S&P 500, Nasdaq či Dow Jones , dle nich hovoří o pondělním poklesu v rozmezí 1 až 2 %, opřeno také o chování algoritmických systémů, které začaly automaticky vyprodávat riziková aktiva.
U amerických akcií se ale jiným pohledem na delším horizontu můžeme dočkat opačného překvapení. Proč? Klíčem jsou energie a dovoz energií do dané ekonomiky. Pokud by konflikt trval déle, utrpí země, závislé na dovozu energií do své ekonomiky, což je přelije do firemních zisků a marží. Dočkat bychom se v takovém scénáři mohli situace, kdy výprodej zasáhne evropské, japonské nebo čínské akcie, ke kterým se v posledních týdnech a měsících posouval zájem z USA a americké akcie budou relativně outperformovat.
Vítězi na klesajícím trhu zbrojaři a energetika? Zřejmý looser aerolinky?
Výjimkou v očekávaném celkově negativním vývoji na akciovém trhu budou dle komentářů agentury Bloomberg i konkrétních analytiků s největší pravděpodobností akcie v sektoru obrany (zbrojní průmysl) a akcie těžařů a energetických společností, které by měly zamířit vzhůru v tandemu s cenami ropy.
Pod tlakem bude naopak sektor letecké přepravy. Globální letecká doprava je stále silně narušena kvůli pokračujícím úderům USA, Izraele a Íránu, které zapříčinily uzavření hlavních letišť na Blízkém východě. Podle údajů platformy FlightAware byly od soboty, kdy USA poprvé zaútočily na Írán, postiženy tisíce letů. Většina klíčových letišť v oblasti byla uzavřena nebo funguje ve velice omezeném režimu.
Provoz ochromilo zejména poškození nejrušnějšího mezinárodního letiště v Dubaji, které se stalo terčem íránského útoku stejně jako letiště v Abú Zabí a Kuvajtu. Podle Reuters mělo uzavření letišť dopad i mimo region. Dubaj a nedaleká Dauhá, kde byly hlášeny exploze, leží na klíčovém dopravním uzlu mezi východem a západem. Uzavření těchto letišť proto narušilo letové řády leteckých společností po celém světě.
Letecké společnosti v Evropě, Asii a na Blízkém východě zrušily nebo přesměrovaly lety, aby se vyhnuly uzavřenému nebo omezenému vzdušnému prostoru, což vedlo k prodloužení letových časů a nárůstu nákladů na palivo. Narušení provozu navíc umocnila nemožnost využívat íránské a irácké trasy. Ty získaly na významu v momentě, kdy válka na Ukrajině donutila letecké společnosti vyhýbat se tamnímu a ruskému vzdušnému prostoru.
Uzavření nebe na Blízkém východě nutí letecké společnosti využívat stále užší výběr leteckých tras, přičemž další riziko představují střety mezi Pákistánem a Afghánistánem, uvedl ředitel komunikace serveru Flightradar24 Ian Petchenik. "Případná eskalace konfliktu mezi Pákistánem a Afghánistánem a následné uzavření vzdušného prostoru by měly pro spojení mezi Evropou a Asií drastické důsledky," dodal Petchenik.