Íránská státní média potvrdila zabití nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelském útoku. V zemi bylo podle médií vyhlášeno 40 dní smutku. Teherán v sobotu zprávy o ajatolláhově smrti popíral a nepotvrdil je ani v momentě, kdy o ní izraelská a americká strana jasně hovořily. Izraelská armáda v noci oznámila zahájení další vlny útoku na Írán a ty provedla. Americký prezident Donald Trump napsal na síti Truth Social, že pokud Írán naplní své hrozby odvetných úderů, Spojené státy na něj "udeří silou, kterou ještě nikdy nezažil". Lodní doprava v Hormuzském průlivu se po amerických a izraelských úderech na Írán z velké části zastavila. Informovala o tom agentura Bloomberg s tím, že podle íránských médií je tato klíčová námořní tepna "prakticky uzavřena". Přes Hormuzských průliv při běžném provozu prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
Írán potvrdil smrt Chameneího
Íránská státní média potvrdila zabití nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelském útoku, uvedla agentura Reuters. Stalo se tak s výrazným odstupem po zprávách Izraele a po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je Chameneí po smrti.
"(Chameneí) se nemohl vyhnout našim zpravodajským službám a vysoce sofistikovaným sledovacím systémům. Díky úzké spolupráci s Izraelem nemohl on ani další vysocí představitelé Íránu proti nám nic udělat," napsal Trump na síti Truth Social.
Dcera, vnuk, snacha a zeť íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byli rovněž zabiti při americko-izraelském útoku, uvedla již dříve agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média.
Nejvyšší duchovní vůdce je v íránské teokracii hlavou státu a nejmocnějším představitelem země, stojí i nad prezidentem, který je hlavou vlády. Chameneí stál v čele íránské teokracie od roku 1989, kdy zemřel vůdce íránské revoluce Rúholláh Chomejní, který tuto funkci zastával jako první.
Íránská státní televize dnes oznámila, že při americko-izraelském útoku byl zabit náčelník generálního štábu armády Abdar Rahím Musáví a ministr obrany Azíz Násirzádí. Oba zahynuli při náletu, jehož terčem bylo zasedání íránské rady obrany, napsala s odvoláním na televizi agentura AP. Společně s nimi byl zabit i poradce duchovního vůdce Alího Chameneího pro politické, vojenské a jaderné záležitosti Alí Šamchání, o jehož smrti íránské sdělovací prostředky informovaly už dříve.
Írán vede dočasná vládoucí rada
Tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání uvedl, že po smrti Chameneího bude zřízena dočasná vládnoucí rada Íránu. Šéf íránské bezpečnosti také varoval před pokusy o rozdělení země. „Prezident, nejvyšší představitel soudní moci a jeden člen Rady strážců převezmou odpovědnost až do zvolení nového vůdce," řekl ve státní televizi Larídžání. Hrozil všem, které by chtěly Írán rozdělit. "Tyto skupiny by měly vědět, že takové jednání nebudeme tolerovat," zdůraznil.
„Udeříme silou, kterou ještě nikdy Írán nezažil“
Izraelská armáda v noci oznámila zahájení další fáze útoku na Írán. V Teheránu se ozývaly exploze, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Americký prezident Donald Trump napsal na síti Truth Social, že pokud Írán naplní své hrozby odvetných úderů, Spojené státy na něj udeří silou, kterou ještě nikdy nezažil. Cílem nové série úderů jsou odpalovací zařízení balistických raket a systémy protivzdušné obrany Íránské islámské republiky, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření izraelské armády.
USA a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu, který v odvetě zaútočil na Izrael a americké cíle v regionu. Ve Spojených arabských emirátech útoky zasáhly letiště v Dubaji a Abú Zabí, ale také dva dubajské hotely.
V Dubaji ve Spojených arabských emirátech, katarské metropoli Dauhá a bahrajnském hlavním městě Manáma byly dnes ráno slyšet další výbuchy, uvedla to agentura AFP s odvoláním na své reportéry a agentura Reuters s odvoláním na svědky na místě. Írán v reakci americko-izraelské útoky zahájené v sobotu v odvetě ostřeluje Izrael a arabských zemí, jež hostí americké vojenské základny v regionu.
Podle reportéra agentury AFP bylo v neděli ráno nad Dauhá vidět hustý černý dým poté, co se v katarském hlavním městě ozvalo několik hlasitých výbuchů. Íránský útok na letiště v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech v sobotu zabil minimálně jednoho člověka, dalších sedm lidí utrpělo zranění. V Dubaji byl zasažen luxusní hotel Fairmont The Palm. Podle agentur útok zasáhl také hotel Burdž Al-Arab, který je považován za jeden ze symbolů města. Ministerstvo obrany SAE už dříve hlásilo odražení 132 balistických raket a 195 bezpilotních letounů. Íránské údery už v sobotu zasáhly několik zemí v regionu, včetně Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kataru, Jordánska a Kuvajtu, kde se nacházejí americké vojenské základny. V Bahrajnu byly během soboty hlášeny exploze a hustý kouř u velitelství páté flotily amerického námořnictva. V Kuvajtu úder mířil na leteckou infrastrukturu.
Hrozí zdražení ropy přes 100 dolarů za barel?
Lodní doprava v Hormuzském průlivu se po amerických a izraelských úderech na Írán z velké části zastavila. Informovala o tom agentura Bloomberg s tím, že podle íránských médií je tato klíčová námořní tepna "prakticky uzavřena". Jak jsme uvedli už v večerním textu na Patria.cz, přes Hormuzských průliv při běžném provozu prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel. Na druhou stranu se objevují první signály ze sdružení OPEC+ o dodatečných dodávkách ropy na trh.
"Konečný dopad dnešní vojenské akce na cenu ropy bude pravděpodobně záviset na tom, zda se Íránská revoluční garda pod tlakem leteckých útoků vzdá, nebo zda bude pokračovat v eskalaci konfliktu, aby výrazně zvýšila náklady na druhou operaci Washingtonu zaměřenou na změnu režimu za něco málo přes dva měsíce," sdělila Croftová z RBC agentuře Reuters.
Kdo byl Alí Chameneí
Íránský duchovní vůdce, bělovousý klerik ajatolláh Alí Sejjed Chameneí, byl nejvyšší autoritou v zemi. O osudu muslimského státu s jadernými ambicemi tento muž rozhodoval již více než 35 let. Ve funkci pokračoval ve stopách svého předchůdce, charismatického revolučního vůdce Rúholláha Chomejního.
Podle íránské ústavy byl Chameneí prozatímním zástupcem ve skrytu přebývajícího imáma, nástupce proroka Mohameda. Z titulu své funkce duchovního a politického vůdce islámské revoluce a íránského lidu (valíje fakíh) se těšil mimořádným pravomocem, v teokratickém politickém systému v Íránu měl hlavní slovo.
Chameneí, jehož bohatství se odhaduje na miliardy dolarů, měl poslední slovo v zahraničněpolitických, hospodářských i vnitropolitických otázkách včetně jaderného programu, ovládá armádu, soudy i státní média. Opírat se mohl o revoluční gardy, které čítají na 125.000 mužů a nejsou součástí armády. Odvolat svrchovaného teokrata může pouze Shromáždění znalců, 86členný sbor významných náboženských činitelů, který jej do funkce doživotně jmenoval v červnu 1989.
Chameneí byl zpočátku považován za slabého a nepříliš pravděpodobného nástupce zesnulého zakladatele Islámské republiky ajatolláha Chomejního. Postupně však upevňoval svou moc, v úřadu nejvyššího vůdce byl nezpochybnitelný a prosazoval jaderný program, který znepokojuje okolní region i západní svět. Jeho styl vedení kombinoval ideologickou rigiditu se strategickým pragmatismem. Byl hluboce skeptický vůči Západu, zejména vůči USA, které obviňoval ze snahy o svržení íránského režimu.
V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi - USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií a Británií - dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA). Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Podle analytiků Chameneí s dohodou souhlasil mimo jiné proto, že zmírnění sankcí vůči jeho zemi bylo nezbytné ke stabilizaci ekonomiky a k upevnění ajatolláhovy moci.
Americký prezident Donald Trump ale za svého prvního funkčního období v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat. Trump nyní usiluje o novou dohodu, která by zajistila, že Írán nezíská jaderné zbraně, čehož se obává řada západních států. Ústředním bodem diskusí je obohacování uranu na íránském území. Zatímco Spojené státy chtějí, aby se ho Írán zcela vzdal, Teherán tento požadavek považuje za nepřijatelný. Trump uvedl, že Íránu v tomto ohledu na konci května zaslal "rozumnou nabídku". Chameneí i íránská diplomacie tento návrh odmítli s tím, že odporuje íránským zájmům, a íránský vůdce zdůraznil, že jeho země bude v obohacování uranu pokračovat.
Podle zpravodajského serveru Axios měl Izrael loni v červnu během izraelsko-amerického útoku na Írán konkrétní příležitost zabít Chameneího, ale Trump dal jasně najevo, že s takovým postupem nesouhlasí. Izraelský velvyslanec v USA Jechiel Leiter naopak tehdy v rozhovoru s ABC News nevyloučil, že Chameneí je jedním z izraelských cílů. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac poté varoval Chameneího, že by mohl skončit stejně jako někdejší irácký prezident Saddám Husajn, jenž byl v roce 2006 popraven.
V době nedávných protestů v Íránu Chameneí letos v lednu prohlásil, že Teherán považuje amerického prezidenta Trumpa za zločince, protože způsobil íránskému lidu oběti a škody v době protivládních protestů. Chameneí také poprvé od začátku protestů veřejně přiznal, že při nich byly zabity tisíce lidí, "někteří nelidským a brutálním způsobem". Protesty vypukly koncem prosince a Trump během nich několikrát íránskému vedení pohrozil americkou intervencí, pokud bude demonstranty zabíjet.
Chameneí byl zabit při rozsáhlém aktuálním izraelsko-americkém útoku na cíle v Íránu a bylo nalezeno jeho tělo. Kromě vojenské infrastruktury se útoky zaměřily také na konkrétní představitele teokratického režimu a jeho ozbrojených sil. Írán jeho smrt oficiálně nepotvrdil, přes den se objevovaly informace, že je na bezpečném místě mimo Teherán, ale také fotografie jeho zničeného sídla.
Chameneí se narodil 19. dubna 1939 v íránském Mašhadu. V mládí prošel výcvikem v palestinských táborech v Libanonu a později v Libyi. Od roku 1963 aktivně působil jako blízký spolupracovník Rúholláha Chomejního v protišáhovském hnutí. Za protimonarchistickou činnost byl několikrát zatčen a mučen. V posledních letech před svržením šáha Mohammeda Rezy Pahlavího se zdržoval spíše mimo Írán - v Jižním Jemenu a v jižním Libanonu. V červnu 1981 byl terčem atentátu, při němž ochrnul na pravou ruku.
Největší politické zkušenosti získal Chameneí v letech 1981 až 1989, kdy byl za irácko-íránského konfliktu prezidentem republiky. "Válka, válka až do konečného vítězství," prohlásil tehdy. Konflikt nakonec skončil bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před válkou.
Nejvyšším vůdcem islámské revoluce a íránského lidu se Chameneí stal v červnu 1989 po úmrtí Chomejního.
V roce 2005 u Chameneího diagnostikovali rakovinu prostaty. V Íránu se o zdravotním stavu duchovního vůdce veřejně nemluvilo, i když v roce 2014 sám Chameneí udělal výjimku a oznámil, že má za sebou operaci, a požádal Íránce, aby se modlili za jeho zdraví.
Od roku 1964 byl Chameneí ženatý a měl šest dětí - čtyři syny a dvě dcery. Část rodiny byla zabita při aktuálním náletu.