Fed sleduje i to, jak se mění vývoj mezd u lidí často měnících místa relativně ke mzdám těch, kteří naopak v daném zaměstnání zůstávají delší dobu. Dnes se podíváme, jak rychle se situace letos na této, rovině změnila. A také na dlouhodobější cyklus.
Následující graf ukazuje růstový diferenciál mezi oběma zmíněnými skupinami – čím vyšší hodnoty, o to více v danou dobu rostou mzdy „přebíhačů“ relativně ke mzdám těm, kteří v zaměstnání zakotvili déle. Patrný je jeden velký cyklus: Na přelomu tisíciletí se z tohoto pohledu vyplatilo přeskakovat, postupně ale rostla výhoda kotvících, která byla nejvyšší dva roky po roce 2008. Pak se situace začala zase obracet a v roce 2023 měli hodně velkou výhodu skokani. Z vrcholu se ale dostali rychle dolů, protože situace na americkém trhu práce se během jednoho roku výrazně změnila ve prospěch zakotvených. Tedy přesněji řečeno – růstový diferenciál se dostal k nule, či dokonce mírně pod ní:
Zdroj: X
Celkově by se tedy podle prvního grafu zdálo, že z hlediska dlouhodobějšího růstu mezd je lepší spíše mezi zaměstnáními přeskakovat. Tedy alespoň v USA. Za posledních více než dvacet let se tam zaměstnanci zůstávající ve firmě delší dobu „cenili“ růstem mezd výrazně více jen kolem roku 2009.
Podívejme se v této souvislosti ještě na druhý graf, který ukazuje vývoj nezaměstnanosti. A tudíž může fungovat jako hrubá aproximace celkového stavu trhu práce. Po roce 2009 nezaměstnanost postupně klesala a jak jsme viděli, s tím, šla ruku v ruce obnovující se výhoda přeskakujících. Ani prudký výskok nezaměstnanosti v roce 2020 ale nepřinesl zlom v grafu prvním, ten se dostavil až v roce 2023.
Pokud bychom ale uvažovali o tom, že přeskakování se vyplácí více s tím, jak klesá nezaměstnanost (trh práce se „napíná“), nesedí to na zkušenosti z doby před rokem 2008. Po roce 2000 totiž nezaměstnanost také klesala, ale výhoda přeskakujících se trendově snižovala. Můžeme ovšem zaspekulovat, že zejména v prvních letech mohlo jít o doznívání efektu technologickém bubliny, která mohla nafukovat i poptávku po „talentu“ a tudíž odměňovat přeskakování. A pak už začal dominovat efekt utaženějšího trhu práce – roky 2005 – 2007.
Zdroj: X
V souvislosti s trhem práce bych ještě připomněl tzv. Sahmové pravidlo. To porovnává aktuální změny v nezaměstnanosti s jejím ročním vývojem a v minulosti slušně indikovalo nástup recese. Toto pravidlo bylo opět spuštěno v září letošního roku. Nicméně podle mne se může nyní zařadit do docela dlouhé řady „tentokrát jinak“. Jak třeba poukazují ekonomové z , do nezaměstnanosti se nyní znatelně promítá imigrace. Tedy strukturální, ne cyklický faktor.