Kdy uvidíme dopady drahé ropy? Je třeba sledovat data i výnosy

Hlavní zátěží pro akciové trhy zůstává situace na Blízkém východě, respektive stoupající cena ropy, která se dnes dopoledne drží nad 100 dolary. Nadále je klíčové, jak dlouho tato krize bude přetrvávat, takže jakékoli zprávy o prodlužování - jako například včerejší íránské výhrůžky - působí negativně. A naopak, indikace ukončení útoků a možného odblokování obchodních cest by byla nejspíš přijata euforicky. 

Dopad drahé ropy se zatím daří zmírňovat uvolňováním strategických rezerv a nacházením alternativních tras pro energie ze Zálivu. USA díky tomu nejsou po takovým tlakem válku ihned ukončit, čímž by íránskému režimu fakticky přiznaly vítězství. Hraje se totiž o to, kdo vydrží déle, zda Írán snášet bombardování, nebo USA drahou ropu a časem tlak spojenců v Zálivu, kteří jsou pod íránskou palbou. Izrael mezitím bude konflikt maximálně rozdmýchávat. 

Z pohledu trhů nejde o jednorázový drtivý ropný šok, který by spustil paniku. Spíše je to otázka, zda vsadit na kumulující se problémy, nebo na návrat levnějších energií. Panické výprodeje se zvláště v posledních letech nevyplácejí. Reakce na pozitivní zprávy jsou extrémně rychlé, trh se zvedne zpět klidně v řádu pár dní a chytit takový pohyb je skoro nemožné. 

Když nahlédneme za samotnou cenu ropy, tak postupně narůstají na důležitosti zprávy naznačující její dopady do ekonomik. Sem patří zejména cenové statistiky a statistiky sentimentu firem či spotřebitelů. Jak dražší benzín a čtení zpráv o válce ovlivní jejich chování? A rozhodně jde také o reakce centrálních bank. Jeden důležitý obrat v očekáváních už byl dokonán minulý týden - od ECB se čeká zvyšování sazeb už v červenci. Pokud by trhy začaly sázet na obrat cyklu také u Fedu, byl by to silný negativní impuls. Zatím se to ještě neděje, sazby v zámoří nadále vypadají pevně nasměrované dolů, jenže přesvědčení o jejich směru postupně slábne. Trh už není naplno přesvědčen, že příští snížení sazeb přijde ještě letos. 2Y dluhopisový výnos, který očekávání o Fedu do značné míry odráží, v březnu poskočil nahoru už o 36 bps. Pokud růst neustane, čeká nás problém. 

Závěr týdne dodá některá data, která mohou být pro trhy zajímavá. V zámoří vyjde spotřebitelská důvěra podle průzkumu Michiganské university, jejíž součástí jsou také inflační očekávání. Co je podstatné, jde o předběžné statistiky už za březen. Dále budeme sledovat JOLTS, respektive počet otevřených pracovních pozic. Tady rozhodně nejde o efekt Íránu, data jsou teprve za leden. Tehdy ale trh práce vykázal netypicky silnou zaměstnanost, načež došlo k podstatnému zhoršení. Otevřené pozice tak doplní informaci o tom, jak vypadají trendy na trhu práce. Doplněním bude revize HDP za 4Q, osobní spotřeba včetně cenového indexu za leden, případně lednové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby. Tyto statistiky ale velkou pozornost investorů asi nepřitáhnou. 

Evropské akciové indexy jsou dopoledne v záporu, a to DAX o 0,7 pct, FTSE100 o 0,4 pct, CAC40 o 0,9 pct a AEX o 0,1 pct. Americké futures zatím vykazují mírný pokles. Kromě reakcí na nové zprávy či data budou investoři typicky řešit i otázku, jaké pozice si nechat před víkendem, protože nemožnost okamžité reakce je riziko navíc. 

Dluhopisy se dopoledne stabilizují, dolar posílil proti euru už na 1,1450. Zlato je pod tlakem dolaru a klesá na 5090 USD. Koruna začala oslabením, ale po korekci se vůči euru obchoduje u 24,43. Rozvířená situace na hlavních trzích koruně nesvědčí, ale ta zatím slábne zejména proti postupujícímu dolaru, zatímco k euru nabírá ztráty pomalu.