Vstup do letošního roku se tuzemskému průmyslu příliš nevydařil. V lednu výroba propadla meziměsíčně o 2,6 %, nejvíce od července 2023. V meziročním srovnání produkce vzrostla o 2,8 % díky nižší srovnávací základně. Z jednoho slabého měsíce zatím netřeba vyvozovat silné závěry – zvláště když přichází po čtyřměsíčním růstu. Na obzoru se však objevilo nové riziko v podobě negativních dopadů konfliktu na Blízkém východě.
Při pohledu na jednotlivé sektory se nedařilo především zpracovatelskému průmyslu, který meziměsíčně odepsal téměř 4 %. Produkce ale tentokrát klesla ve většině průmyslových odvětví, včetně páteřního automotivu a strojírenství. Výjimkou byla díky chladnému počasí energetika, kde se výroba v lednu zvýšila o více než 11 %. Celkově platí, že průmyslová výroba nadále přešlapuje na místě a zůstává zhruba na úrovni předpandemického roku 2019.
Problémem číslo jedna je stále slabá zahraniční poptávka, což koneckonců potvrzují i slabá lednová čísla z německého průmyslu. K viditelnějšímu oživení tak stále vede dlouhá cesta, pozitivní zprávou je ale růst hodnoty nových zakázek. Ty v lednu vzrostly o meziročních 9,8 %, především zásluhou automotive, který zůstává tahounem průmyslu.
Scénář postupného oživení průmyslové aktivity komplikuje aktuální dění na Blízkém východě. Podstatným rizikem jsou zejména dražší energie v čele s ropou a plynem, k problémům ale může opětovně docházet i v dodavatelských řetězcích. V důsledku vysoké nejistoty bezprostředně hrozí i zhoršení podnikatelského sentimentu a pokud by měl konflikt trvat delší dobu, pak i nižší ochota investovat. Zvláště zranitelná jsou v tomto ohledu energeticky náročná odvětví – mnohé z nich se totiž ještě plně nevypořádaly s energetickým šokem z roku 2022. Příkladem jsou producenti základních kovů, jejichž výroba je oproti roku 2019 nižší o pětinu.
O tom, jak tvrdý bude dopad íránského šoku na český průmysl, rozhodne primárně délka jeho trvání. Pokud půjde o krátkodobý konflikt v řádu několika málo týdnů, pak bude negativní dopad na průmyslu, ale i celou ekonomiku relativně mírný a neměl by narušit jinak pozitivní vyhlídky.
Bezprostředně se však obáváme zejména vývoje na ropném trhu. Ten čelí historicky nevídanému výpadku dodávek a omezení produkce států v Perském zálivu, přičemž propustnost klíčového škrtícího bodu – Hormuzského průlivu – zůstává citelně omezená. V tomto scénáři hrozí podle našeho názoru daleko vyšší ceny ropy, než současných zhruba 100 dolarů za barel.
TRHY
Koruna
Česká koruna včera oslabila nad hranici 24,40 EUR/CZK kvůli pokračujícímu posilování amerického dolaru. Ten si připisuje zisky i dnes ráno, je proto možné, že tuzemská měna zůstane pod tlakem a bude směřovat k psychologicky důležité hranici 24,50 EUR/CZK. Domácí makro data hrají nyní druhé housle - ať již šlo o slabší průmyslovou výrobu v lednu nebo naopak solidní výsledek maloobchodních tržeb.
Eurodolar
Cena ropy se včera přehoupla přes 100 USD za barel, což stlačilo kurz eurodolaru k hranici 1,15. Situace se přitom v Perském zálivu stále nevyvíjí nijak optimisticky a Írán je schopen kontrolovat Hormuzský průliv. Pro dolar nicméně přišla dobrá zpráva ze strany amerických makroekonomických dat, neboť lednová obchodní bilance dopadla podstatně lépe než se čekalo, což má pozitivní implikace pro odhady růstu HDP v prvním čtvrtletí (více k tomu v Americkém stopaři, který přinese aktualizaci nowcastu HDP dnes odpoledne).
Situace v Perském zálivu zůstane i nadále dominantní faktorem pro chování eurodolaru i dnes, byť za pozornost budou určitě stát i americká data v podobě lednových spotřebitelských výdajů, resp. deflátoru (což je Fedem preferovaná míra inflace).