S rozvojem umělé inteligence (AI) se mění poptávka po některých profesích. Některé obory mohou postupně ztrácet význam, jiné si naopak své postavení udrží. K nejohroženějším patří například sekretářky nebo tvůrci webových stránek, menší riziko naopak hrozí lidem, kteří se živí úklidem, nebo hasičům. Vyplývá to ze studie think tanku Brookings Institution a výzkumné skupiny GovAI, o kterém informoval deník The Washington Post.
Autoři upozorňují, že o budoucnosti pracovníků nerozhoduje jen míra ohrožení jejich profese, ale i schopnost přizpůsobit se změnám. Tu ovlivňují zejména úspory, věk, vzdělání, ale i všeobecné schopnosti a znalosti, které lze uplatnit i v jiných odvětvích. "Většina tvůrců webových stránek se dokáže novému prostředí přizpůsobit, u sekretářek je to složitější," uvedli výzkumníci z GovAI Sam Manning a Tomás Aguirre.
Právě kombinace vysokého ohrožení a omezené schopnosti přechodu na jinou práci dopadá podle autorů nejvíce na administrativní profese. V těch pracuje zhruba 6,1 milionu lidí a asi 86 procent z nich tvoří ženy. Tyto pozice často vyžadují úzce zaměřené dovednosti, které se hůře uplatňují jinde, a zároveň bývají hůře placené, což snižuje finanční rezervy potřebné k rekvalifikaci. Ženy tak mohou při hledání nové práce čelit větším překážkám než jiné skupiny.
Zkušenosti z minulosti tento vývoj částečně potvrzují. Ekonomka Allison Eliasová z Virginské univerzity upozorňuje, že administrativní pracovníci si od nových technologií opakovaně slibovali kariérní postup. Místo toho ale často dostali více práce bez odpovídajícího růstu mzdy nebo možnosti posunu na kvalifikovanější pozice.
Ekonomové zároveň varují před rychlými závěry. Odhady dopadů AI na zaměstnanost se v minulosti často nepotvrdily. Například původní předpovědi o masivním úbytku pracovních míst kvůli automatizaci se nenaplnily. Bankomaty nenahradily bankovní úředníky a dřívější formy AI nezměnily některé profese tak výrazně, jak se čekalo.
Podle autorů studie proto nejde o přesnou předpověď, ale o jeden z možných scénářů. Většina lidí si podle nich dokáže najít nové uplatnění, i když jejich práce projde proměnou. Menší část pracovníků, zejména v administrativě, však může mít situaci složitější.
Mark Muro z Brookings Institution upozornil, že nejohroženější skupiny často stojí mimo pozornost politiků i veřejnosti. To podle něj ztěžuje přípravu účinných opatření. Studie proto doporučuje sledovat nejen ohrožení jednotlivých profesí, ale i schopnost lidí reagovat na změny.
Dosavadní vývoj podle odborníků ukazuje, že technologické změny – od zavedení elektřiny po nástup internetu a chytrých telefonů – sice některá pracovní místa ruší, zároveň ale otevírají nové příležitosti, které lidé předem nedokázali odhadnout.