Poslední čísla z amerického trhu práce nevybočovala výrazně žádným směrem a naznačují, že trh práce se stabilizuje. Pro CNBC to řekl Roger Ferguson, který působil ve vedení americké centrální banky. Pro ni jsou podle něj informace z trhu práce pozitivní, i když počet nově vytvářených pracovních míst se drží nízko. „Je to rovnováha, která nebudí nadšení, ale je dobrá z hlediska dvojího mandátu Fedu.“
Na otázku týkající se vývoje v private credit Ferguson řekl, že jsou znát určité tenze, rizikové prémie a sazby tam podle něj porostou. Nečeká však, že by v oblasti nebankovních půjček došlo k hlubší krizi, jejich ceny jen vzrostou. K válce na Blízkém východě řekl, že je velkou neznámou. Fed bude spíše vyčkávat na další vývoj a nejde ani tak o samotné ukončení války, jako o další vývoj v oblasti Hormuzského průlivu. Geopolitická situace se totiž v oblasti výrazně změnila a již tak problematická oblast se stala ještě citlivější.
Mohly by tenze v průlivu a jejich dopady na širou škálu produktů a firem dosáhnout takové úrovně, že by se Fed rozhodl jednat? Ekonom v odpovědi poukázal na důležitost inflačních očekávání. „Nejde jen o to, jaká je aktuální inflace a inflace jádrová, ale i o očekávání. Tedy o to, jaký dopad na ně bude mít třeba současný růst cen energií.
David Kelly z Asset Management pak na CNBC řekl, že „tohle neskončí, dokud ropa nebude proudit zase do celého světa.“ Spojené státy tak podle něj musí nakonec uzavřít s Íránem nějakou dohodou, která toto zajistí. Což znamená, že Írán bude moci ropu vyvážet, jinak na podobnou dohodu nepřistoupí.
Kelly si myslí, že americká ekonomika si vede dobře, inflace se může do poloviny roku zvednout ke 4 %, ale pak by měla začít opět klesat a do konce roku by se podle stratéga mohla dostat k 2 %. Příští rok by se tak mohl nést ve znamení 2 %. Takových hodnot by totiž mohl dosáhnout hospodářský růst i inflace. Daan Struyven z k cenám ropy řekl, že na ně působí „projevy politiků“, ze kterých se investoři snaží odvodit, jak dlouho konflikt na Blízkém východě bude trvat. Podle něj by k poklesu cen přispělo, kdyby se USA z regionu „stáhly“, ale celkový efekt nebude záviset jen na tom. Bude daný i tím, jak se dál zachová Írán, Izrael či přepravní společnosti.
Struyven připomněl, že ropné trhy jsou globální. Nedostatek komodity a vyšší ceny se tak mohou nyní projevovat lokálněji, třeba v Asii. Nicméně americké ropné společnosti budou mít velkou motivaci k tomu, aby prodávaly za vyšší ceny, a ne na domácím trhu s cenami nižšími. Měla by tak probíhat cenová konvergence a ceny ropy by se po celém světě měly srovnávat. Analytik má za to, že trhy počítají s „normalizací“ situace kolem ropy od poloviny dubna a on sám s tímto scénářem souhlasí. Ale nemyslí si, že by se ceny rychle dostaly na úrovně z doby před krizí. Čeká, že se budou držet asi dvacet dolarů nad ní. Mimo jiné proto, že bude docházet k obnově strategických rezerv a tato poptávka bude držet ceny výš.