ECB sazby nezměnila, pozorně sleduje Blízký východ

Evropská centrální banka v souladu s očekáváním trhů opět ponechala úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. Od konce února, kdy začala americko-izraelská válka proti Íránu, prudce vzrostly ceny energií, což vyvolalo spekulace, že inflace do několika měsíců výrazně překročí dvouprocentní cíl ECB. To by mohlo centrální banku v budoucnu donutit ke zpřísnění měnové politiky, aby zabránila situaci, kdy se rychlý růst cen stane trvalým jevem.

"(Válka) bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla ECB. "Její střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a ekonomiku," dodala.

"Analýza scénářů naznačuje, že dlouhodobé narušení dodávek ropy a zemního plynu by vedlo k tomu, že inflace by byla vyšší a růst nižší, než předpokládají základní prognózy. Důsledky pro střednědobou inflaci závisejí především na rozsahu nepřímých a sekundárních dopadů silnějšího a déletrvajícího energetického šoku," uvedla na následné tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová.

"Při určování vhodného nastavení měnové politiky budeme postupovat na základě dostupných údajů a na jednotlivých zasedáních. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou zejména vycházet z našeho posouzení výhledu inflace a souvisejících rizik s ohledem na přicházející ekonomické a finanční údaje, jakož i z dynamiky jádrové inflace a síly dopadů měnové politiky," dodala.

V únoru míra inflace v eurozóně podle statistického úřadu Eurostat činila 1,9 procenta, před rokem byla na 2,3 procenta.

ECB předloni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června. Od té doby drží úroky beze změny.