Na úvod je asi vhodné poznamenat, že čtení a analýza programových prohlášení je ze všeho nejvíce plýtváním času. Toto pravidelné slohové cvičení bývá napsáno tak umně, že si každý najde svá pro i proti. Proto jsme se pokusili podívat na mnohastránkové elaboráty vládních poradců trochu jinak. Metrem pro srovnání programových prohlášení je četnost výskytu vybraných klíčových slov. Než Váš zrak zamíří k tabulce s výsledky, chtěli bychom čtenáře upozornit, že se jedná o čistě akademické cvičení. Programová prohlášení vlád Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka byla zvolena prostě proto, že se jedná o vlády existující od posledních voleb do Poslanecké sněmovny a vlády sestavené stejnou koalicí politických stran. V případě zájmu lze toto triviální srovnání rozšířit o předchozí vlády, případně další parametry lingvistické analýzy.
Tab. 1: Četnost vybraných slov v programových prohlášeních |
Pořadí vybraných termínů bylo zvoleno podle relativní četnosti v programovém prohlášení první z vlád v tomto volebním období.
Hitem všech tří programových prohlášení je slovo „sociální“ a slova příbuzná. Relativní četnost těchto slov zůstává zhruba stejně vysoká. V případě prohlášení vlád Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka se ovšem největší pozornosti dostalo slovům „věda“, „školství“ a „výzkum“. Do centra pozornosti se posunulo zdravotnictví, soudě podle relativní četnosti. V případě programového prohlášení vlády Jiřího Paroubka je patrný vliv práce vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna na kultivaci podnikatelského prostředí. Výskyt slov s kořenem „podnik“ se díky tomu výrazně zvýšil. Podobnou práci odvedla příprava strategie hospodářského růstu z dílny téhož vicepremiéra v případě četnosti slovních spojení „hospodářský růst“ a „ekonomický růst“.
Soudě podle četnosti slov „reforma“, „rozpočet“ a „veřejné finance“ neměli bychom se dočkat průlomu v reformování fiskální politiky.
Zajímavé je, že popelkou stále zůstává trh práce, jak lze usuzovat z relativní četnosti výskytu slova „nezaměstnanost“.