Fed v nejrozpolcenějším verdiktu od roku 1992 sazbami nepohnul. Na inflaci tlačí geopolitika

Americká centrální banka (Fed) na svém dubnovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby beze změny v pásmu 3,5 až 3,75 %. Rozhodnutí odpovídá širokému očekávání finančních trhů a přichází v prostředí zvýšené nejistoty kolem inflace a geopolitických rizik. Šlo již o třetí zasedání v řadě, na němž Fed sazby neměnil, přičemž poslední snížení provedl v prosinci loňského roku. Výbor pro měnovou politiku FOMC byl přitom ve svém hlasování nejrozpolcenější od roku 1992. Rozhodnutí podpořilo osm členů včetně dosluhujícího předsedy Jeroma Powella, čtyři se z různých důvodů postavili proti.

Jeden z guvernérů Stephen Miran se vyslovil pro snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Mirana loni v březnu do centrální banky nominoval prezident Donald Trump, který Fed a Powella dlouhodobě kritizuje za podle jeho mínění pomalé a nedostatečné snižování sazeb. Další tři členové výboru – Beth Hammacková, Neel Kashkari a Lorie Loganová – sice souhlasí s ponecháním sazeb, ale postavili se proti znění prohlášení, které nadále vyjadřuje tendenci k dalšímu snižování sazeb v budoucnu.

Fed opakovaně zdůrazňuje, že i když americká ekonomika nadále vykazuje relativně solidní kondici, inflační tlak zůstává zvýšený. Klíčovým důvodem opatrnosti zůstává právě inflace, která se i nadále pohybuje poblíž tří procent a setrvává nad dvouprocentním cílem centrální banky. Fed sice zaznamenává známky postupného ochlazování cenových tlaků, avšak tempo zlepšení je pomalejší, než by bylo potřeba pro obnovení cyklu snižování sazeb. Tvůrci politiky opakovaně zdůrazňují, že potřebují vidět delší období konzistentních dat. Zvláštní roli přitom hrají rostoucí ceny energií, které byly v posledních týdnech vyhnány vzhůru eskalací konfliktu mezi USA a Íránem.

Ropa Brent atakuje hodnoty 120 dolarů za barel, čímž je nejdražší od června roku 2022. Děje se tak poté, co americký prezident Donald Trump odmítl íránský návrh, který měl vést ke zprůchodnění klíčového Hormuzkého průlivu. Trump také uvedl, že neustoupí od americké blokády průlivu a íránských přístavů, dokud nedojde na dohodu ohledně jaderného programu. Podle něj je to zásadněji efektivnější cesta, než bombardování. Pro Fed to znamená, že vyšší náklady na energie mohou zpomalit návrat inflace k cíli a ztěžují centrální bance rozhodování o případném uvolnění měnové politiky.

Na straně reálné ekonomiky Fed hodnotí situaci jako relativně stabilní. Trh práce zůstává odolný a nevykazuje známky výrazného zhoršení, což centrální bance dává prostor nespěchat s dalším uvolňováním měnových podmínek. Podle ekonomů se Fed v tuto chvíli nachází blízko rovnováhy v rámci svého duálního mandátu – zaměstnanost je stabilní, ale inflace stále vyžaduje pozornost.

Zasedání je zároveň vnímáno jako symbolicky významné, protože může jít o jedno z posledních vystoupení Powella v roli šéfa centrální banky. Jeho mandát předsedy končí v polovině května a do čela Fedu by jej měl nahradit Kevin Warsh, jehož nominace mezitím postoupila. I tato změna přispívá k nervozitě investorů ohledně budoucího směřování pro globální vývoj klíčové americké měnové politiky. "Otázkou je, co Powell udělá, protože stále formálně zůstává v radě guvernérů do roku 2028. Půjde o to, zda se rozhodne po uplynutí funkčního období na guvernéra rezignovat, nebo zda zůstane jako jakýsi stínový předseda," uvedla například měnová stratéžka Carol Kongová z Commonwealth Bank of Australia.

Warsh guvernérovi blíže

Výbor pro bankovnictví amerického Senátu dnes schválil nominaci Kevina Warshe (56) na nového šéfa centrální banky USA (Fed). Posunul tak jeho nominaci do další fáze. O definitivním potvrzení do funkce by mohl rozhodnout Senát již příští měsíc, napsala agentura Reuters. Warsh má nahradit současného šéfa Jeroma Powella (73), který je dlouhodobě terčem kritiky prezidenta Donalda Trumpa, protože nesnížil úrokové sazby tak, jak si prezident přál. Funkční období Powella končí 15. května. Senátní bankovní výbor hlasoval převážně podle stranických linií. Pro Warshovu nominaci hlasovalo 13 republikánských senátorů, zatímco 11 demokratů bylo proti. Nejbližší termín, kdy by celý Senát mohl o jmenování Warshe hlasovat, je týden od 11. května. Pokud by se hlasování v této době uskutečnilo, mohl by Warsh složit přísahu už 15. května, kdy končí mandát Powella.

V praxi šéfové Fedu obvykle po konci svého mandátu odcházejí, aby uvolnili místo svým nástupcům. Powell je navíc právník, který klade důraz na dodržování pravidel, ale v poslední době opakovaně upozorňuje, že čelí politickému tlaku. Nedávno Powell uvedl, že kvůli vyšetřováním a sporům kolem nezávislosti Fedu nebude z funkce odcházet, dokud nebude definitivně uzavřeno trestní vyšetřování. Nevyloučil, že by mohl zůstat, pokud to bude podle něj v zájmu stability centrální banky a ekonomiky USA.

Warsh je právník a v minulosti již ve vedení Fedu působil. Je známý jako kritik Fedu i současného šéfa Powella. Například prudký růst spotřebitelských cen v roce 2022 označil za největší chybu měnové politiky za posledních 40 let, upozornila agentura AP. Trump od něj očekává rychlejší snižování úrokových sazeb a mluví o tom, že by mohl přinést "zásadní změnu" v řízení americké centrální banky.

Demokraté vyjadřují obavy, že Warsh nebude jednat nezávisle na přáních Bílého domu. Sám kandidát ale tvrdí, že bude postupovat samostatně.

Pro finanční trhy znamená dnešní rozhodnutí především potvrzení scénáře „vyšších sazeb po delší dobu“. Krátkodobé úvěrové sazby, například u kreditních karet či spotřebitelských půjček, tak zůstanou zvýšené, zatímco dlouhodobější sazby budou nadále citlivé na inflační očekávání a geopolitický vývoj. Fed dal jasně najevo, že s dalším krokem chce počkat, dokud se ekonomické prostředí nestane předvídatelnějším.