komentář doplněn
Průmyslová produkce se v květnu meziročně zvýšila o 5,1% po růstu o 8,2%. Výsledek je v souladu s odhady. Prognóza Patrie činila 5,5%, konsensuální odhad 4,3%. v dubnu. Tržby z průmyslové činnosti se reálně zvýšily o 2,6%. Hlavní rysy průmyslové sektoru se nezměnily, nejdynamičtěji rostoucím odvětvím je výroba optických a elektrických přístrojů (meziroční nárůst produkce o 27%). Tento sektor se téměř z poloviny podílel na růstu celkové průmyslové produkce. V dlouhodobém útlumu se i nadále nachází kožedělný průmysl (-25,2%).
Pohled napříč průmyslovými statistikami však nabízí méně optimistický obraz než údaj o celkovém růstu produkce. Prvním negativním jevem je pokračování sestupného trendu indexu průmyslové produkce očištěného o kalendářní variace. Přesto již sedm měsíců trvá předstih produkce před tržbami, což naznačuje možnost dalšího zpomalování. Takový vývoj je obvyklý v sestupného části ekonomického cyklu. Zde můžeme hledat příčiny v méně příznivém vývoji poptávky v zahraničí. Ekonomika EU s oživením příliš nepospíchá, a to českým exportérům neprospívá.
Zajímavé je srovnání nominálních a reálných tržeb. Zatímco reálné tržby vzrostly o 2,6%, tržby v běžných cenách klesly o 1,0%. Právě zde je patrný vliv zhodnocení kurzu koruny a klesající inflace. Dále došlo ke zpomalení růstu tržeb z přímého vývozu na 15,7% z předchozích 20,8% a klesl také růst tržeb firem pod zahraniční kontrolou ze 17,3% na 9,9%.
Dalším negativním aspektem je pokles zaměstnanosti. Ve srovnání s loňským květnem se počet lidí zaměstnaných v průmyslu snížil o 28 tis. (2,3%). Celková nezaměstnanost v české ekonomice přitom ve stejném období vzrostla o 27 tis. osob. Je tedy zřejmé, že za nepříznivým trendem na trhu práce stojí především průmysl. Snížení počtu zaměstnanců ovšem pomáhá udržet předstih růstu produktivity práce (v květnu růst o 5,0%) před růstem průměrné reálné mzdy (v květnu o 2,9%). Reálné jednotkové mzdové náklady tak meziročně poklesly o 2,0% (nominální jednotkové mzdové náklady se zvýšily o 0,5%). Ve srovnání se stavebnictvím je tedy relace produktivity a mezd poměrně příznivá. Tento pokles produkčních nákladů však nemůže kompenzovat ztráty v tržbách vzniklé patnáctiprocentním zhodnocením kurzu koruny. Proto se stále častěji objevují zprávy o snížení produkce, počtu zaměstnanců případně přesunu výroby do jiných zemí. Posílení měny přitom přišlo v nejméně vhodném okamžiku, neboť ekonomiky hlavních obchodních partnerů se zlepšením své výkonnosti stále příliš nepospíchají. Od května do současnosti koruna dále výrazně posílila, což jen zvyšuje pravděpodobnost další decelerace růstu průmyslové produkce v následujících měsících. Za celý rok očekáváme zvýšení průmyslové produkce o 4 až 5%.
David Marek