BRUSEL 4. července (zpravodaj ČTK) - Na straně Evropské
komise se dnes projevily první náznaky pružnosti při konzultacích
o výrobních zemědělských kvótách. Uvedl to český vyjednávač Pavel
Telička, podle kterého spočívají zejména v ochotě zvažovat
případně i jiné referenční období než to, které zatím EU brala
jako základ pro výpočet kvót.
"Řekl bych, že se možná daří částečně argumentačně
zpochybňovat referenční období. Ukazuje se, že některé subjekty
na straně komise - nikoli ovšem komise jako taková - tyto
argumenty vnímají," řekl Telička ČTK několik hodin před skončením
konzultací.
ČR usiluje o to, aby pro stanovení kvót bylo možné využít
statistiky z delšího časového období, nejen z let 1995 až 1999,
jak navrhuje komise. Například od roku 2000 výrazně vzrostl počet
masných krav a také ovcí. Za základ lze vzít podle Teličky i
čísla z roku 2001, ba letošní statistiky, které jsou u více než
ročního dobytka už dnes známy.
Výrobní kvóty jsou limity, v jejichž rámci členské země
dostávají dotace z rozpočtu EU na výrobu obilí, mléka, cukru,
hovězího a skopového masa a některých dalších plodin. Zatímco
mléka a cukru je v podstatě zakázáno vyrábět víc, u ostatních
druhů potravin lze produkovat jakékoli množství, ale bez dotací,
tedy podstatně dráž.
EK na základě statistik z let 1995 až 1999 navrhla pro Českou
republiku kvóty, které jsou nejednou podstatně nižší než ty, jež
Praha žádala. Zatímco u obilí je rozdíl malý, u hovězího dobytka,
ovcí a mléka velmi podstatný. Česká strana argumentuje krizí
svého zemědělství v 90. letech, daleko větší skutečnou kapacitou
i srovnáním s okolními zeměmi, které mají stejné podmínky.
Konečná dohoda o kvótách není možná, dokud se členské státy
EU nedomluví, jaký režim přímých zemědělských podpor ČR a dalším
kandidátům na podzim nabídnou. Lze však do té doby sblížit
stanoviska a sjednotit názory na metodiku výpočtu kvót. K tomu
slouží i dnešní konzultace, na kterých si Telička počíná spíše
intuitivně, protože česká vláda ještě neschválila mandát pro
zemědělská jednání s EU. Dojem z dneška má podle jeho slov pomoci
mandát vypracovat.
Telička svým protějškům vyložil, že s výjimkou ceny půdy a
pracovní síly jsou dnes náklady českých zemědělců stejné jako v
EU. Tomu musí odpovídat také jejich příjmy. Nebude-li EU ochotna
nebo schopna zajistit rovné zacházení, musí umožnit některé
pojistky, například opatření k ochraně českého trhu s
potravinami. Tuto klauzuli, kterou ČR požaduje, unie zatím ve
společné pozici ke kapitole zemědělství odmítá.
Evropská komise v lednu navrhla, aby farmáři v kandidátských
zemích dostali po vstupu 25 procent z toho, nač by normálně měli
nárok ve formě přímých podpor, které jsou hlavní formou
zemědělské pomoci v unii. Tato částka se má zvyšovat ročně o pět
procent do roku 2006. Pak má ovšem přechodné období trvat ještě
dalších sedm let, než budou přímé platby všude stejné.
Telička dnes opět příkře odmítl délku takového přechodného
období. Svěřil se s dojmem, že jde o úřednický výmysl, který není
podložen solidními argumenty. A poukázal na to, že zatímco unie
chce takto předjímat vývoj přímých podpor v kandidátských zemích,
není sama schopna ani odhadnout, jak se bude vyvíjet její
mezietapová revize společné zemědělské politiky, kterou komise
předloží příští týden.