Telička: při jednání o zemědělských kvótách EU projevuje určitou pružnost

BRUSEL 4. července (zpravodaj ČTK) - Na straně Evropské komise se dnes projevily první náznaky pružnosti při konzultacích o výrobních zemědělských kvótách. Uvedl to český vyjednávač Pavel Telička, podle kterého spočívají zejména v ochotě zvažovat případně i jiné referenční období než to, které zatím EU brala jako základ pro výpočet kvót.

"Řekl bych, že se možná daří částečně argumentačně zpochybňovat referenční období. Ukazuje se, že některé subjekty na straně komise - nikoli ovšem komise jako taková - tyto argumenty vnímají," řekl Telička ČTK několik hodin před skončením konzultací.

ČR usiluje o to, aby pro stanovení kvót bylo možné využít statistiky z delšího časového období, nejen z let 1995 až 1999, jak navrhuje komise. Například od roku 2000 výrazně vzrostl počet masných krav a také ovcí. Za základ lze vzít podle Teličky i čísla z roku 2001, ba letošní statistiky, které jsou u více než ročního dobytka už dnes známy.

Výrobní kvóty jsou limity, v jejichž rámci členské země dostávají dotace z rozpočtu EU na výrobu obilí, mléka, cukru, hovězího a skopového masa a některých dalších plodin. Zatímco mléka a cukru je v podstatě zakázáno vyrábět víc, u ostatních druhů potravin lze produkovat jakékoli množství, ale bez dotací, tedy podstatně dráž.

EK na základě statistik z let 1995 až 1999 navrhla pro Českou republiku kvóty, které jsou nejednou podstatně nižší než ty, jež Praha žádala. Zatímco u obilí je rozdíl malý, u hovězího dobytka, ovcí a mléka velmi podstatný. Česká strana argumentuje krizí svého zemědělství v 90. letech, daleko větší skutečnou kapacitou i srovnáním s okolními zeměmi, které mají stejné podmínky.

Konečná dohoda o kvótách není možná, dokud se členské státy EU nedomluví, jaký režim přímých zemědělských podpor ČR a dalším kandidátům na podzim nabídnou. Lze však do té doby sblížit stanoviska a sjednotit názory na metodiku výpočtu kvót. K tomu slouží i dnešní konzultace, na kterých si Telička počíná spíše intuitivně, protože česká vláda ještě neschválila mandát pro zemědělská jednání s EU. Dojem z dneška má podle jeho slov pomoci mandát vypracovat.

Telička svým protějškům vyložil, že s výjimkou ceny půdy a pracovní síly jsou dnes náklady českých zemědělců stejné jako v EU. Tomu musí odpovídat také jejich příjmy. Nebude-li EU ochotna nebo schopna zajistit rovné zacházení, musí umožnit některé pojistky, například opatření k ochraně českého trhu s potravinami. Tuto klauzuli, kterou ČR požaduje, unie zatím ve společné pozici ke kapitole zemědělství odmítá.

Evropská komise v lednu navrhla, aby farmáři v kandidátských zemích dostali po vstupu 25 procent z toho, nač by normálně měli nárok ve formě přímých podpor, které jsou hlavní formou zemědělské pomoci v unii. Tato částka se má zvyšovat ročně o pět procent do roku 2006. Pak má ovšem přechodné období trvat ještě dalších sedm let, než budou přímé platby všude stejné.

Telička dnes opět příkře odmítl délku takového přechodného období. Svěřil se s dojmem, že jde o úřednický výmysl, který není podložen solidními argumenty. A poukázal na to, že zatímco unie chce takto předjímat vývoj přímých podpor v kandidátských zemích, není sama schopna ani odhadnout, jak se bude vyvíjet její mezietapová revize společné zemědělské politiky, kterou komise předloží příští týden.