Zatímco v okolních zemích skončily regulace trhu s pohonnými hmotami již na začátku prázdnin, v Česku se tak stane v neděli. Skončí tak stanovování maximálních cen, za které mohou čerpací stanice prodávat pohonné hmoty, i dočasná sleva na spotřební dani u motorové nafty, která při započtení dopadu DPH činí zhruba 2,4 koruny na litr.
Jak hodnotit tento krok vlády? Na jedné straně lze pochopit politickou motivaci: podobná opatření zavedly i okolní státy a vláda se dostávala pod tlak, aby na prudký růst cen pohonných hmot také reagovala. Tento argument ale nemůže převážit nad ekonomickými faktory.
Vláda a její rozpočet tu nejsou od toho, aby za každou cenu kompenzovaly každý pokles reálné kupní síly domácností. Ano, dražší pohonné hmoty jsou nepříjemné, ale jejich nárůst nebyl tentokrát tak razantní jako při některých minulých krizích. Je proto diskutabilní, zda byl plošný vládní zásah skutečně nezbytný. Zásah do funkčního tržního mechanismu je navíc vždy problematický, protože vytváří neefektivity.
Další věc je cenovka. Ta činí za více než tři měsíce okolo 4 mld. Kč, což na první pohled nevypadá až tak dramaticky, ale nezapomínejme, že tuzemské veřejné finance jsou už tak velmi napjaté. Co z toho plyne? Vláda by se měla vyhýbat plošným, málo efektivním a relativně drahým opatřením. Vysoké ceny pohonných hmot navíc vysílaly jasný signál – omezit spotřebu nebo hledat alternativy, což vláda svými opatřeními tlumila.
Konec vládní regulace přichází v čase opětovné eskalace konfliktu na Blízkém východě, který po krátkém poklesu k 70 dolarům žene cenu ropy Brent znovu vzhůru k 85 dolarům za barel. Ještě citelněji pak zdražují některé ropné produkty na velkoobchodním trhu. Pro řidiče to bude v příštím týdnu znamenat další zdražení pohonných hmot, a to nejen kvůli ukončení regulace, ale také kvůli nepříznivému tržnímu vývoji. Nejvýrazněji to bude motorová nafta, u které se zdražení na hlavních dálničních tazích může pohybovat až ve vyšších jednotkách korun na litr.
Ani při tomto vývoji nevidíme důvod regulaci cen dále prodlužovat. Popravdě řečeno se nám těžko hledají silné ekonomické argumenty ve prospěch tohoto kroku jako takového. A to je hlavní poučení z krizového vývoje, který nebyl až tak krizový, aby si žádal zásahy do fungování trhu, cenovou regulaci a dotaci cen pohonných hmot.
TRHY
Koruna
Česká koruna končí další týden, který příliš vzrušení nepřinesl. Vůči společné evropské měně se nadále obchoduje na dohled hranice 24,20 EUR/CZK a dnes se na tom pravděpodobně nic nezmění. Koruna tak čeká na výraznější impulsy, ať už jde o tuzemská makro data nebo komentáře centrálních bankéřů. Ani vývoj v zahraničí - zejména vývoj eurodolaru nebo blízkovýchodní konflikt - přitom není zdrojem vyšší volatility, což potvrzuje z historického pohledu nebývalou míru stabilitu koruny.
Eurodolar
Silné americké maloobchodní tržby a pokles nových žádostí o podporu přispěly k tomu, že eurodolar přišel o část svých zisků, jež nabral po nízké americké inflaci. Dolaru rovněž prospěly relativně jestřábí komentáře amerických centrálních bankéřů. Jak prezident Fedu v Kansas City Jeff Schmid, tak především prezidentka dallaského Fedu Lorie Loganová komunikovali jasně jestřábi názory avizující utažení měnové politiky.
Dnes jsou na pořadu dnes jen druhořadá data a jen dvě vystoupení centrálních bankéřů z Fedu a ECB, takže seance bude zřejmě klidnější (za předpokladu, že nedojde k vyšší volatilitě na trhu s ropou).