Slabší hospodářské výsledky, zpoždění v objednávkách nebo i spekulace o možném konci války na Ukrajině. Akcie evropských zbrojařů zažívají po rally z posledních let vystřízlivění a v posledních měsících jsou pod výprodejním tlakem. Podle analytiků Morningstar však trh reaguje přehnaně a přehlíží hlubší strukturální změny, které obranný průmysl v Evropě čekají.
Po mimořádně silném roce 2025, kdy prudce vzrostly vládní výdaje na armádu, v tom letošním obranný sektor spíše stagnuje. To vedlo investory k otázkám, zda po letech rychlého růstu a vysokých valuací zbývá těmto akciím ještě další prostor k posílení.
Analytička společnosti Morningstar Loredana Muharremiová je toho názoru, že ano a rovnou nabídla i konkrétní titul. Podle ní je aktuálně nejzajímavější příležitostí německý gigant . „Trh si plete krátkodobý šum se strukturální změnou. Zpoždění v zakázkách i problémy s realizací sice existují, ale to nic nemění na zásadním přenastavení poptávky v Evropě,“ uvedla.
Akcie Rheinmetallu, který vyrábí tanky, dělostřelecké systémy, munici či laserové zbraně, ztratily od začátku roku 26 procent. Navzdory letošnímu poklesu ale akcie zaznamenaly za posledních pět let obrovský růst (+1 300 %), když těžily z vysoké poptávky, již odstartovala válka na Ukrajině v únoru 2022.
Výsledky hospodaření i ocenění Rheinemtallu jsou přirozeně citlivé na vývoj války na Ukrajině a širší geopolitickou situaci. Morningstar ale očekává, že firma získá minimálně pětinu evropské poptávky po vojenské technice (bez započtení Francie), a proto její analytici stanovili férovou hodnotu akcie na 2 380 eur, což implikuje oproti současné ceně zhruba 90procentní růstový potenciál, píše server CNBC.
Část investorů vnímá především jako krátkodobou „válečnou sázku“. Objevují se také obavy, že moderní technologie, zejména drony, postupně vytlačí tradiční dělostřelecké systémy, na které se firma dlouhodobě zaměřuje. Další pochybnosti se týkají možného útlumu poptávky v případě ukončení konfliktu.
Podle Morningstaru jsou však tyto obavy přehnané. rozšiřuje své aktivity do oblastí s nižším rizikem, jako je protivzdušná obrana, digitalizace armádních systémů či námořní technika. Partnerství s dalšími firmami a vyšší míra vertikální integrace navíc snižují rizika spojená s výrobou a dodavatelskými řetězci.
Dlouhodobý růst by měly podporovat víceleté státní zbrojní programy, rostoucí výdaje zemí NATO a nutnost doplnit výrazně vyčerpané vojenské zásoby. Jen samotné doplňování munice představuje mnohamiliardovou příležitost rozloženou na celé příští desetiletí.
„I kdyby došlo ke zmírnění konfliktu, proces znovuvyzbrojování se nezastaví. Pouze se posune do dlouhodobější a předvídatelnější fáze,“ míní Muharremiová.