Průmyslová výroba v Německu v dubnu poprvé od vypuknutí americko-izraelské války proti Íránu meziměsíčně vzrostla, a to o 0,4 procenta. Meziročně je ale o 0,5 procenta nižší, uvedl dnes spolkový statistický úřad. Vývoz z Německa se podle dat úřadu zvýšil meziměsíčně o 0,9 procenta a meziročně o 3,6 procenta.
Statistici zároveň zpřesnili údaje za březen a uvedli, že výroba klesla o 0,1 procenta, nikoliv o původně uváděných 0,7 procenta. Naposledy průmyslová výroba mírně stoupla v lednu.
Růst průmyslové výroby dává naději, že největší evropská ekonomika zvládá prudký nárůst cen energií, uvedla agentura Bloomberg. Meziměsíční růst je zároveň v souladu s mediánem odhadů v průzkumu agentury.
Podle kalendářně a sezonně očištěných údajů činil v dubnu přebytek obchodní bilance zahraničního obchodu 14,5 miliardy eur (350,9 miliardy Kč). Německo vyvezlo zboží za 136,6 miliardy eur a dovezlo zboží za 122,1 miliardy eur. Ve srovnání s dubnem loňského roku se export zvýšil o 3,6 procenta a import o 6,2 procenta. V březnu činilo kalendářně a sezonně očištěné saldo zahraničního obchodu 14,7 miliardy eur. V dubnu loňského roku to bylo 16,9 miliardy eur.
"Situace ve výrobě stále připomíná truchlohru, teprve při pohledu pod lupou je patrné, že se na straně výroby něco pohnulo," uvedl ekonom Alexander Krüger ze společnosti Hauck Aufhäuser Lampe Privatbank. Mnohamiliardový vládní finanční balík podle něj dosud nezabral.
Statistiku zlepšil zejména příznivější vývoj ve stavebnictví, napsal server týdeníku Der Spiegel. Stavební výroba meziměsíčně stoupla o 2,4 procenta. "V tomto případě zřejmě za lepším výsledkem stojí počasí," řekl týdeníku Jens-Oliver Niklasch z Landesbank Baden-Württemberg.
Export do zemí Evropské unie v dubnu meziměsíčně vzrostl o jedno procento a dovoz z těchto států o 0,4 procenta. Vývoz do zemí EU, které nejsou členy eurozóny, vzrostl o tři procenta. Dovoz ale o 3,4 procenta klesl. K těmto zemím patří také Česká republika. Vývoz do zemí mimo EU proti březnu vzrostl o 0,7 procenta, dovoz o dvě procenta.
Většina vývozu z Německa v dubnu směřovala do Spojených států, meziměsíčně byl vývoz ale vyšší o 1,8 procenta. Ve srovnání s dubnem loňského roku byl export do USA nižší o 12,9 procenta. Import z USA v dubnu vzrostl o 7,6 procenta. Export do Číny se v dubnu meziměsíčně snížil o 3,5 procenta na 5,8 miliardy eur, dovoz ale o 0,2 procenta vzrostl a činil 15,6 miliardy eur. Z Číny pochází většina dovozu do Německa.
Podle ekonoma Sebastiana Dulliena z hospodářského institutu IMK tak vývoz do EU v tuto chvíli nemůže vyvážit propad exportu na americký a čínský trh. Zejména malé a střední podniky trpí nevyzpytatelnou obchodní politikou americké vlády a průmyslovou politikou Číny. "Bez ukončení války a poklesu cen energií Německo pravděpodobně nezažije zásadní oživení ekonomiky,“ sdělil Dullien serveru týdeníku Der Spiegel.
Průzkum mnichovského ekonomického institutu Ifo ukázal, že nálada v německém exportním sektoru je nejhorší za více než rok. Důvodem je geopolitická nejistota. Podle průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) počítá 29 procent průmyslových podniků s poklesem vývozu, pouze 19 procent s nárůstem. "První známky oživení vývozu na začátku roku zmařil šok na Blízkém východě," napsala DIHK.
Německo je největším obchodním partnerem České republiky, řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V posledních letech se ale německá ekonomika potýká s řadou problémů, mimo jiné kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, americkým clům či konkurenci z Číny. K tomu se přidaly problémy s růstem cen energií vyvolaným konfliktem na Blízkém východě a narušením plavby Hormuzským průlivem, který je klíčový pro přepravu ropy z Perského zálivu.
Německá ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla proti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta. Na začátku dubna přední německé hospodářské instituty snížily odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 0,6 procenta. Vláda kancléře Friedricha Merze předpokládá, že HDP se zvýší o 0,5 procenta. Ještě loni na podzim odhadovaly instituty i vláda letošní růst na 1,3 procenta.