Po celý letošní rok jsme se průběžně dívali na statistiky toho, jak s akciemi vlastních společností obchodují manažeři amerických korporací. Podle některých analytiků se jedná o relativně přesný indikátor sentimentu, podle jiných nemá nákupní, resp. prodejní chování daných manažerů s budoucím vývojem ceny akcie mnoho společného. Rozhodně ale nezaškodí podívat se, jak celý proces oznamování „interních“ obchodů vlastně funguje v realitě.
Zásadní změna ve způsobu oznamování interních obchodů přišla s uvedením tzv. Sarbanes-Oxley Act v roce 2002. Hlavním požadavkem americké SEC bylo dosažení vyšší transparentnosti a zejména včasnosti v oznamování uzavřených obchodů. Hlavním zdrojem informací pro SEC je formulář „Form 4“ – kdokoliv, vlastnící přímo nebo nepřímo více jak 10 % jakéhokoliv druhu akcií veřejně obchodované společnosti, je povinen daný formulář vyplnit. Stejné pravidlo se vztahuje na prezidenta společnosti, ředitele a manažery.
Před účinností zmíněného zákona SEC vyžadovala, aby manažeři tento formulář vyplnili v průběhu prvních deseti dní měsíce přímo následujícího po měsíci, kdy byla daná transakce uzavřena. Sarbanes-Oxley tuto praxi změnil – nyní musí manažeři „Form 4“ vyplnit nejpozději druhý pracovní den po uzavření obchodu s akciemi vlastní společnosti. Od července 2003 došlo k dalšímu rozšíření a SEC požaduje zaslání „Form 4“ v elektronické podobě – to umožňuje zpřístupnit data o interních obchodech ještě ten samý den.
Petr Žabža, Patria Direct
Zdroj: Bloomberg LP