Bankovní rada se na dnešním jednání rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny. V podstatně ani nemohla jinak po sérii ujišťování, že se úrokové sazby hned tak hýbat nebudou. Dnešní jednání přitom bylo klíčové, neboť k dispozici měla bankovní rada čerstvé prognózy hospodářského růstu a inflace.
V letošním roce očekává ČNB růst HDP o 4,1 % (střed prognózy). Červencová prognóza hovořila o zvýšení HDP o 3,8 %. Odhad Patrie je o něco opatrnější: 3,9 %, ministerstvo financí očekává růst ekonomiky o 3,8 %. Pro příští rok ČNB počítá s akcelerací na 4,5 % (opět střed prognózy), zatímco v červencové prognóze figurovala hodnota 4,2 %. Patria je i zde trochu více při zdi: 4,1 %. Zajímavé je, že ministerstvo financí naopak očekává zpomalení hospodářského růstu na 3,6 %. Guvernér Zdeněk Tůma dnes zmínil, že rychlý hospodářský růst povede k uzavírání mezery výstupu. Predikce ministerstva financí zveřejněná včera naopak uvádí, že produkční mezera se v první polovině letošního roku již uzavřela. ČNB ovšem používá zcela odlišnou metodu výpočtu potenciálního výstupu a mezery výstupu. To ale nic nemění na faktu, že do ekonomiky budou v blízké budoucnosti stále více prosakovat poptávkové inflační tlaky. Proto také ČNB ponechala rostoucí trajektorii inflační prognózy. Za rok by se měla inflace pohybovat mezi 2,1 % a 3,5 %, tj. v dolní polovině cílového koridoru, za rok a půl v intervalu 2,5 % až 3,9 %, což je pro změnu převážně v horní části inflačního cíle. Důvodem příznivějšího odhadu inflace v krátkém časovém horizontu jsou především ceny potravin. Rekordní sklizeň je již nyní vidět v cenách potravin. Prognóza ČNB navíc pravděpodobně počítá s uklidněním situace na trhu s ropou. Ceny potravin sice spadají do výjimek z plnění inflačního cíle, ovšem skrze sekundární efekty a vliv na inflační očekávání, mohly být jedním z důvodů obav ČNB. A ty nyní mohou být slabší.
Zajímavá bude dynamika jednotlivých ukazatelů inflace. Celkovou inflaci bude kromě potravin, a snad i pohonných hmot, chladit také menší vliv změny daní. Výsledkem bude opětovné sbližování indexu spotřebitelských cen, čisté inflace a korigované inflace bez pohonných hmot. Ukazatelem poptávkových inflačních tlaků je především posledně jmenovaný ukazatel. Úrokové sazby definitivně nezamrzly na 2,5 procentech. Prognózy vývoje české ekonomiky i nadále ukazují na pravděpodobné další zvyšování úrokových sazeb. V souladu s mírně pozměněnými podmínkami bude ovšem zpřísňování měnových podmínek pozvolnější. Část této práce navíc nyní odvádí kurz koruny k dolaru. Nečekáme, že by se do konce letošního roku úrokové sazby ještě změnily. Příští rok by se mohly sazby zdvihnout o 50 až 75 bazických bodů. Počítat je ale nutné s možnou obměnou bankovní rady v únoru.
David Marek, Patria Online