Je kapitálová struktura Eurotelu neoptimální díky jeho minimálnímu zadlužení a jak je to u PM ČR, který je také z majoritní části financován akciovým kapitálem? Nakolik si může možný (strategický) investor do Českého Telecomu dluhově "zapáčit" svou investici? Jaké je optimální zadlužení ČEZ a kolik si tento může půjčit na akvizice? Nejen u těchto pražských blue chips je otázka struktury kapitálu jednou z hlavních pro jejich celkové hodnocení a atraktivnosti pro investory.
Je často slyšeným "faktem", že dluhové financování v porovnání s akciemi, respektive vlastním kapitálem, je levnější. Jde přirozeně o volbu terminologie. Sám o sobě je dluh jistě levnější - nese menší riziko pro jeho poskytovatele díky menší (v optimálním případě nulové) fluktuaci výnosů z této investice a zajištění kolaterálem, popř jinými instrumenty. Zvážení celkového nákladu jeho užití, tj. i jeho vlivu na postatní složky financování, ovšem poskytuje často zcela rozdílný obrázek. Při zvětšení zadluženosti firmy a změně její kapitálové struktury (poměr dluhu a vlastního jmění) je totiž nutno uvažovat nejen samotný náklad dluhu, ale i vliv změny finanční páky (vyšší použití "levnějšího" dluhu) na změnu nákladu ostatních zdrojů financování - tj. při vyloučení různých hybridů na náklad vlastního jmění.
Jiří Soustružník,
j.soustruznik@seznam.cz
Jak konkrétně tento mechanismus funguje? Jaké jsou jeho důsledky a implikace? Rozvedení tématu, praktické implikace a závěry budou k dispozici klientům Patria Plus v následujícím článku dnes v poledne.