Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Může zvýšení sazeb ČNB ohrozit zdravý vývoj české ekonomiky?

Může zvýšení sazeb ČNB ohrozit zdravý vývoj české ekonomiky?

27.8.2004 19:15
Autor: 

Česká národní banka ve čtvrtek 26. srpna zvýšila klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů, čímž na sebe strhla neobvykle ostrou kritiku vlády. Letmý pohled na finanční trhy přitom stačil, aby bylo jasné, s čím investoři počítají a co se asi stane. Například krátkodobé depozitní sazby na peněžním trhu už několik dní před rozhodnutím stály na úrovni odpovídající 2týdenní repo sazbě na 2,5 procentech. Jde o druhé zvýšení úrokových sazeb v tomto roce, cyklus utahování měnových podmínek začal již v červnu zvýšením základního úroku z historického minima 2,0 %.

Debatu o politice centrální banky odstartoval prezident Klaus, který se již chystá na obměnu členů bankovní rady. K současné bankovní radě shovívavý příliš nebyl. Kritika nesměřuje ke každodenním úkolům měnové politiky, volbě úrokových sazeb či intervencím na devizovém trhu, ale spíše ke dvěma koncepčním aspektům. Jedním z nich je volba režimu měnové politiky, druhým strategie přijetí eura.

K prvnímu bodu poukazují prezidentova slova, že ČNB volila extrémní formy měnové politiky. Zřejmě má na mysli i poslední volbu, tj. přechod k cílování inflace. „Tento režim se stal módní záležitostí 90. let a ČNB jej na konci roku 1997 přijala jako nominální kotvu nahrazující cílování směnného kurzu a rozvolněnou vazbu mezi měnovými agregáty a nominálním HDP. Trochu se zapomíná, že hlavním cílem hospodářské politiky, včetně měnové politiky, není inflace, ale hospodářský růst, resp. jeho stabilizace. Nízká a stabilní inflace je pouze prostředkem, nicméně v diskuzích o cílování inflace se na to trochu zapomíná a glorifikují se inflační cíle. Ostatně i účelová funkce (v tomto případě loss-function) obvyklého modelového aparátu obsahuje nejen mezeru výstupu, ale také odchylku inflace od inflačního cíle, jakoby nízká inflace měla sama o sobě nějakou společenskou hodnotu. Na poli teorie situace v měnové politice připomíná teorii peněz, konkrétně teorii money-in-the-utility-function, kde se smysl existence peněz vysvětluje předpokladem jejich užitečnosti. Tuto koncepční kritiku by ovšem bylo možné směrovat také na ostatní centrální banky cílující inflaci. Z pohledu veřejnosti se jedná o drobný technický detail, ekonomu Václavu Klausovi však může tato záležitost trochu vadit. Nicméně v rámci zvoleného paradigmatu je současná politika ČNB na velmi vysoké úrovni. S nadsázkou by se dalo říci, že by se od ní ECB mohla učit.“ Říká k tomuto tématu hlavní ekonom Patria Online David Marek.

Druhou a zásadnější záležitostí je postoj ČNB k načasování přijetí eura. “ČNB je v tomto bodě sice nejopatrnější ze všech centrálních bank nových členů EU, přesto volí cestu poměrně rychlého přistoupení k eurozóně. Při rozhodování o tomto kroku je důležité zvážit náklady a přínosy participace v měnové unii. Zatímco přínosy jsou zjevné a snadno vysvětlitelné, náklady se vysvětlují obtížněji, jejich význam je však značný a diskuse prozatím minimální. ČNB sice loni zpracovala studii na toto téma, závěrem ovšem je, že náklady na účast v eurozóně by podle teorie optimálních měnových zón neměly být vyšší než u stávajících členů eurozóny. Jenže pohled na ekonomickou výkonnost eurozóny byl v poslední době dosti tristní a nelze vyloučit, že při existenci samostatných měn by situace byla o něco lepší. Směnný kurz, o který bychom přijetím eura přišli, poskytuje přizpůsobovací mechanismus zvyšující flexibilitu ekonomiky a možnost snadnějšího přizpůsobení negativním šokům různého typu. Teoreticky by mohlo být výhodné počkat na pokročilejší fázi výkonnostní a strukturální konvergence českého hospodářství a eurozóny. I zde platí, že stejné argumenty je možné vznést i na eurozónu samotnou. Ostatně ani toto téma prezident v rozhovoru neopomenul. Reálný ekonomický život se ovšem někdy neřídí racionalitou ekonomických teorií a mnoho investorů může vnímat příslib brzkého přijetí eura jako prvek stabilizace ekonomického vývoje. V analýze nákladů a výnosů by měl být zohledněn i tento prvek. ČNB ovšem nelze upřít, že i na tomto poli jedná někdy docela odvážně. Příkladem může být deklarace, že ERM II není pro českou ekonomiku zrovna vhodný a měli bychom v něm setrvat minimální nutnou dobu.“ Pokračuje Marek.

Dva dny před posledním rozhodnutím ČNB zvýšit sazby se proti takovému kroku postavil ministr financí Bohuslav Sobotka. "Já v tuto chvíli z pohledu realističtějšího nebo optimističtějšího výhledu MF pokud jde o inflaci v letošním a příštím roce nevidím důvod pro nějaký spěch se zvyšováním úrokových sazeb ve druhé polovině roku," uvedl 24. srpna Sobotka.

Výpady významných politiků proti ČNB jakoby daly ostruhy následovníkům. Se svou troškou do mlýna přišel i ministr průmyslu Milan Urban, který hodnotil rozhodnutí banky nevybíravě: „Zpřísnění měnové politiky může zpomalit náš celkový ekonomický růst. Jeho další urychlení patří mezi priority vlády a nové nastavení úrokových sazeb ze strany naší centrální banky věci rozhodně neprospěje. Nechci zpochybňovat nezávislost ČNB, ale lze cíle měnové politiky zúžit jen na cenovou stabilitu, nebo je nutné jejich širší chápání?“

Zpřísnění měnové politiky má vždy zpomalit hospodářský růst! V předchozích slovech se otevřeně ukazuje omyl, který se objevil i ve vládním prohlášení. Hospodářská politika, a nikoli pouze její měnová složka, má ekonomiku stabilizovat v rámci hospodářského cyklu. Růst má potenciál ekonomiky a úrokové sazby rozhodně nejsou nástrojem k jeho zvyšování. Komentoval výroky ministra Urbana David Marek, ostatně celý příspěvek k debatě naleznete ZDE.

Lze polemizovat o režimu měnové politiky i načasování vstupu do měnové unie, v praxi ovšem zaznamenala měnová politika zřetelný posun dopředu. Aktuální postoj ČNB k vývoji ekonomiky lze za daných znalostí o českém hospodářství označit za vyvážený. Některé odhady sice byly poněkud překvapující a změny prognóz poměrně rozsáhlé, ale modelovat transformující se ekonomiky není nic jednoduchého. Současné bankovní radě se podařilo zvládnout spekulace na posilování koruny v roce 2002. ČNB poprvé odhadla svůj modelový aparát a stala se podstatně otevřenější vůči veřejnosti. Jednoznačně se ČNB postavila také ke kritice rozpočtové politiky, partnera při tvorbě mixu hospodářských politik.

Jaký máte názor na měnovou politiku naší centrální banky Vy? Domníváte se, že může zvyšování úrokových sazeb skutečně podkopat hospodářský růst? Nebo je kauzalita opačná a růst sazeb je reakcí na uspokojivý hospodářský růst? Sdílíte obavy prezidenta Klause a zaslouží si bankovní rada totální obměnu?

Hlasujte v Anketě, Vaše názory prosím sdělujte ve Fóru. Děkujeme. Z předchozí ankety na patria.cz vyplývá, že se 64 % z 774 hlasujících domnívá, že Stanislav Gross nebude úspěšným premiérem, nicméně jeho vládna již do konce volebního období nepadne.


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  • Kdyby jeden byl raději zticha
    30.8.2004 8:35

    Na rozdíl od pana ministra si myslím, že nikoli, alespoň ne v takovém rozsahu. Míra zvýšení úrokových sazeb je jen symbolická, je to jen náznak, názor ČNB na možný budoucí vývoj. Cena peněz je jen částí nákladů, za poslední léta mám pocit, že se vliv úrokových sazeb na růst HDP příliš přeceňuje. Pro budoucnost je důležitá spíše struktura HDP. Slova pana ministra mě rozesmála, koneckonců jako každá jiná slova sociálního demokrata, který se vyjadřuje k ekonomickým otázkám. Hospodářská politika ČSSD – pokud to tak lze vůbec nazvat – je směsice amatérizmu a zoufalství (a to lze tvrdit ne jenom o hospodářské politice). Mě by spíše zajímalo, na co to ministerstvo hospodářství vlastně je ? Koho řídí, kolik je úředníků ? MPO si vymýšlí práci, jen aby mělo co dělat. Jinak o ČNB mám své mínění, především co se týče reálných dopadů výsledků bankovního dohledu a způsob řešení "krize" v roce 1997. Obecně kvalita řešení tatáž.
    František Ungrád
Aktuální komentáře
3.12.2016
23:50Italové rozhodují o ústavních změnách
11:00Víkendář - Castro je po smrti!
2.12.2016
22:01Americké trhy zaznamenaly první týdenní ztrátu za poslední 4 obchodní týdny
17:07APS Fund Alpha uzavřený investiční fond, a.s. - Zveřejňuje vnitřní informaci, která se týká rozhodnutí o snížení vlastního kapitálu
17:00Praha close - Praha si před víkendem zopakovala růst, za celý týden ztrácí
16:58Dolaru se na závěr týdne nedaří, data byla slabší a výnosy klesají  
16:55Týden technicky - Dolar ustoupil ze svých maxim, stejně jako SPX500. Ropa lámala rekordy, zlatu se nadále nedařilo
16:38Týden na měnách - Libře dál pomáhají politici  
16:30Šest investičních témat pro rok 2017
16:00F. Kronus: Ropa po OPECu, Nike a Facebook (Video)
15:46APS Fund Alpha uzavřený investiční fond, a.s.- Zveřejňuje opravenou pololetní zprávu k 30.6.2016
15:30Dohoda OPECu může dostat trh do deficitu, cena ropy prudce vzrostla  
14:46Americký trh práce - slabší listopad Fed neodradí  
13:32Jednoduché vysvětlení deziluze z EU
13:09TOMA, a.s. - Zpráva z valné hromady
12:00Mariňák s přezdívkou „Mad Dog“ bude Trumpovým ministrem obrany
11:47ISTROKAPITAL CZ a.s. - Informace o výplatě jmenovité hodnoty a výnosů z dluhopisů
11:30Německo se už připravuje na obchodní válku s USA
11:08Jak se v portfoliu připravit na posílení české koruny
10:30Project Syndicate: Demonetizace - co dělat a co ne

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data