Dne 24. 8. 2004 vydala KCP v reakci na časté dotazy tiskovou zprávu, komentující odvolání Sdružení proti vyřazení akcií ISPAT Nová Huť z obchodování na Burze cenných papírů a RM-Systému. Vzhledem k tomu, že tisková zpráva obsahuje řadu nepřesností a zavádějících informací, jsem nucen se jménem Sdružení k této zprávě vyjádřit.
V tiskové zprávě je zmíněno, že „Organizátoři veřejných trhů akcie vyřadili ve správním řízení“. Tato věta svědčí o tom, že KCP má buď od těchto organizátorů mylné informace nebo doposud nevěnovala odvolání patřičnou pozornost. Hlavním důvodem odvolání je totiž právě skutečnost, že akcie ISPATu nebyly vyřazeny ve správním řízení, nýbrž jakýmsi svévolným aktem, který organizátoři zřejmě praktikovali na základě již neplatných ustanovení zákona o cenných papírech. Skutečnost, že rozhodnutí o vyřazení akcií ISPATu nebylo vydáno v rámci správního řízení, ostatně potvrdili i sami organizátoři regulovaného trhu jak v dopisech zaslaných Sdružení (jsou na požádání k dispozici), tak na dotazy tiskových agentur. V případě, že tedy zcela jinou informaci poskytli KCP, jde o těžko vysvětlitelný zásadní rozpor v jejich jednání, který může ovlivnit rozhodování prezidia KCP v neprospěch Sdružení.
V dalším odstavci tiskové zprávy KCP je pak odkazováno na názor Nejvyššího správního soudu ve věci vyloučení akcií z obchodování na veřejných trzích, kdy za účastníka řízení je považován pouze emitent, nikoliv akcionáři emitenta. Tato informace KCP je však značně zavádějící, neboť KCP odkazuje na rozhodnutí, které se týkalo vyloučení, nikoliv vyřazení akcií z obchodování, což jsou neslučitelné situace založené na zcela rozdílných východiscích.
V prvním případě (kterého se týká rozhodnutí Nejvyššího správního soudu) byly totiž akcie vyloučeny z obchodování podle § 78 odst. 3 zákona o cenných papírech (nyní vyloučení podle § 49 zákona o podnikání na kap. trhu - ZPKT), tj. z popudu KCP na základě např. neplnění povinností emitenta, pokud by mohlo dojít k poškození investorů apod.
Naproti tomu v druhém případě (vyřazení akcie z obchodování), jde o případ, kdy je obchodování ukončeno na základě žádosti emitenta, po rozhodnutí valné hromady o stažení akcií z trhů. Obvykle toto rozhodnutí prosadí majoritní vlastník, který rozhoduje z pozice síly často na úkor minoritních akcionářů, což je jeden důvodů, proč zde otázka účastenství nabývá zcela jiných rozměrů, než je tomu v případě, o kterém rozhodoval Nejvyšší správní soud. Ostatně i obchodní zákoník právě v tomto případě zavádí několik institutů obrany minoritních akcionářů. Dalším důkazem odlišnosti těchto situací je i terminologie použitá v platném ZKPT, kdy v prvním případě se hovoří o vyloučení (§ 49 ZKPT), v druhém pak o vyřazení (§ 47 ZKPT).
Pomineme-li nesprávné závěry KCP ohledně účastenství minoritních akcionářů, je příznačné, že KCP se vůbec nevyjadřuje k podstatě odvolání, tj. k protizákonnosti postupu Burzy cenných papírů a RM-Systému, kdy tito organizátoři regulovaného trhu vyřadili akcie ISPATu bez splnění základních zákonných požadavků (a navíc mimo správní řízení, jak je uvedeno výše).
Sdružení se domnívá, že postoj KCP v probíhající kauze ISPAT Nová Huť není zcela nestranný a ve svém důsledku výrazně poškozuje minoritní akcionáře zejména schválením neadekvátně nízké ceny povinného odkupu akcií (550 Kč) a neustálým zamítavým postojem vůči oprávněným zájmům minoritních akcionářů. Jako předseda Sdružení mohu potvrdit, že investorská veřejnost tuto kauzu sleduje s velkým znepokojením a postup Komise je pro ně jen dalším důkazem o nevyzrálosti a „neférových“ podmínkách panujících na zdejších kapitálových trzích, pro jejichž účastníky by měla KCP být oporou.
Mgr. Jan Kuranda
předseda
Sdružení minoritních akcionářů ISPAT Nová Huť