Nedostatek primárních emisí akcií je problémem největších evropských trhů. Po několik let jsme nemohli zaznamenat ani jednu větší emisi na trzích jako Německo, Francie nebo Itálie. Nyní se jich chystá hned několik. V Německu se s napětím očekává výsledek emise akcií Postbanky, která doufá v získání 2,6-3 mld. euro. Tento odhad je však experty hodnocen jako velmi ambiciózní. Ve Francii se zase plánuje prodej 35% firmy Snecma, výrobce leteckých motorů. A do třetice, italský gigant Enel prodává polovinu společnosti Terna, vlastníka přenosové sítě.
Co mají tyto firmy společného? Za prvé pro všechny tři platí, že prodejcem je stát a za druhé si ve všech ponechává nadále majoritu. Všechny tři země mají problémy udržet vyrovnaný rozpočet a dvě z nich (Německo, Francie) dokonce porušují kritéria paktu stability když jejich deficit v roce 2003 překročil povolená tři procenta HDP. Nová IPOs tak vypadají jako snaha vlád získat nové prostředky.
Takovéto získávání prostředků má však svá úskalí. Velcí mezinárodní investoři nemají příliš rádi firmy, které jsou nuceny dělat věci v „národním zájmu“, avšak jinak nevýhodné. „Hořké plody“ svých minulých činů sklízí především Francie. Ať se jedná o případ farmaceutické firmy Aventis nebo nedávné náznaky ministra financí N. Sarkozyho, že státní a zisková Areva by se mohla spojit se zkrachovalým strojírenským gigantem Alstom, pověsti francouzského trhu to neprospělo. Vlády tedy doufají ve větší zájem ze strany drobných investorů. To však znamená, že výsledek může výrazně zaostat za očekávanými výnosy.
Ondřej Stehlík, Patria Direct