V pondělí zveřejní Český statistický úřad informace o spotřebitelských cenách v dubnu. Podle dostupných informací se více zdražovalo než zlevňovalo. Cenová hladina se podle našeho odhadu zvýšila o 0,3 %. Meziroční inflace by se tak měla posunout z 2,5 % v březnu na 2,6 %.
Hlavním faktorem dubnové inflace byl patrně zpožděný dopad vyšších sazeb spotřebních daní u tabáku a lihu. V předchozích měsících byly doprodávány zásoby z předchozího roku, na něž se vztahovaly původní, nižší, daňové sazby. V průběhu dubna se však v obchodech, stáncích a trafikách již objevily vyšší ceny. Druhým významným inflačním faktorem byly v dubnu pohonné hmoty. Ceny ropy šplhaly vzhůru, dolar na devizových trzích sílil a benzín v ČR tudíž zdražoval. Průměrná cena Naturalu 95 se zvýšila zhruba o 25 haléřů na litr. Mírně se zřejmě zvýšily také ceny léčiv, veřejného stravování a ceny ve skupině ostatní zboží a služby (osobní služby, finanční služby, pojištění, kosmetika …).
Domácnosti používající zemní plyn jistě potěšilo zlevnění této komodity v průměru o 3,5 %. Dolů šly také ceny cestovních kanceláří. Zimní sezóna skončila, letní ještě nezačala. Otázkou jsou ceny potravin. Zelenina sice zlevnila, zdražily ovšem všechny druhy masa, mléko, máslo, rýže, těstoviny, pečivo a ovoce.
Naplní-li se náš odhad, měla by se inflace odpoutat od dolního konce cílového koridoru ČNB a posunout blíže ke středu tohoto pásma. Jádrová inflace (korigovaná inflace bez pohonných hmot), podle níž se řídí měnová politika centrální banky, by měla mírně vzrůst na 0,5 %. Na rozdílu mezi celkovou a jádrovou inflací se rovným dílem podílí změny regulovaných cen a daní a potraviny.
Ještě výrazněji než v dubnu patrně vzrostou spotřebitelské ceny v květnu vlivem změn u daně z přidané hodnoty. Na konci letošního roku očekáváme inflaci na úrovni 3,5 %.
Vzhledem k prognózám inflace a hospodářského růstu zpracovaným v ČNB vzrostla pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb. Nejpravděpodobnějšími termíny jsou červen a červenec.
David Marek, Patria Online