Tento čtvrtek opět usedne bankovní rada za kulatý stůl, zhodnotí situační zprávu a prognózy připravené podpůrným analytickým týmem a rozhodne o úrokových sazbách. Od projednání poslední „velké“ situační zprávy se objevilo několik důležitých informací. Poslanecká sněmovna přehlasovala prezidentovo veto a definitivně schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty, kurz koruny k euru posílil téměř o korunu a z Německa přichází další vlna revizí letošního hospodářského růstu. Tyto a další skutečnosti jistě ovlivňují rozhodování centrální banky a vstupují tudíž také do našeho modelu reakční funkce ČNB.
V lednu ČNB zvýšila odhad růstu HDP v letošním roce z 2,1-3,6 % na 2,9-3,4 %. Předpokladem byl ovšem růst německé ekonomiky o 1,8 %. Jenže v posledních týdnech přichází z Německa spíše negativní informace včetně revizí původně optimistických odhadů. Naposledy dnes šest renomovaných německých ekonomických institutů snížilo svůj společný odhad růstu HDP z 1,8 % na 1,5 %. Nebýt vyššího počtu pracovních dní, vzrostl by HDP dokonce jen o 0,9 %. Český vývoz sice těží z určité substituce západoevropského zboží levnějšími dovozy ze střední Evropy, nebýt ovšem pomalejšího růstu poptávky na německém trhu, zvýšil by se vývoz výrazněji. Na základě dat o zahraničním obchodu za 1. čtvrtletí a zmíněných revizí odhadů růstu německého hospodářství očekáváme zhruba stejně velký negativní příspěvek čistého exportu k růstu HDP v ČR jako loni. Důležité je, že kvůli této změně se v našich scénářích posunul okamžik uzavření produkční mezery až na začátek roku 2006. ČNB v poslední Zprávě o inflaci počítala s uzavřením produkční mezery již na začátku příštího roku. Nelze vyloučit, že na základě zhoršení výhledu pro německou ekonomiku, ČNB reviduje směrem dolů své odhady pro české hospodářství.
Pro měnovou politiku je důležité také definitivní schválení zákona o DPH. Nejde přitom o okamžité cenové efekty, na ty pamatují „únikové klauzule“ vyvazující ČNB z odpovědnosti za odchylku od inflačního cíle, ale o možnost odhadu sekundárních dopadů do inflace. Vzhledem k tomu, že vláda podlehla nátlaku a některé plánované přesuny ze snížené do základní sazby DPH zrušila či přesunula na později, měl by být inflační impuls patrně nižší, než ČNB předpokládala v lednu. K růstu inflace v současné době přispívají zejména změny daní a regulovaných cen, zdražování potravin a vysoké dovozní ceny minerálních paliv. Jádrová inflace stále setrvává na velmi nízkých hodnotách mezi nulou a půl procentem. Do konce roku by se měla zvýšit zhruba na 1,4 %. V lednu ČNB předpokládal inflaci mezi 2,6-4,0 % letos v prosinci a v intervalu 1,8-3,2 % v červnu 2005. Nyní již bude hledět na březen a září roku 2005. Prognóza na rok dopředu by se mohla mírně snížit, neboť z meziroční inflace již vypadne efekt lednového zvyšování spotřebních daní a přesunů v DPH. Odhad na rok a půl dopředu patrně zůstane podobný.
Výše uvedené faktory změnily naše odhady vývoje úrokových sazeb. Pravděpodobnost, že by bankovní rada hýbala úrokovými sazbami tento čtvrtek zůstává téměř nulová. Významně ovšem klesla pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb v červenci. Se zhruba dvou třetinou pravděpodobností nyní očekáváme zvýšení 2T repo sazby o 25 bps v říjnu a o dalších 25 bodů v lednu či dubnu příštího roku.
David Marek, Patria Online