Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Ceny podle nákladů – jako za Marxe? (opak.)

Ceny podle nákladů – jako za Marxe? (opak.)

4.3.2004 16:21
Autor: 

Česká vláda nevyniká přílišnou citlivostí k jemnostem fungování tržní ekonomiky, ale její postoje směrem k regulaci cen v zemědělství a v bytovém sektoru naznačují, že problém je hlubší, než se zdálo.

První signál vyslali premiér Špidla a ministr zemědělství Palas, kteří se, obávajíce se o osud českých dodavatelů, rozhodli prosazovat pravidlo, že obchody (tedy především oblíbený fackovací panák obchodní řetězce) nesmí nakupovat zemědělské produkty za ceny nižší, než jsou jejich výrobní náklady.

Absurdnost a zároveň neprosaditelnost takového záměru je fascinující.

KDO bude posuzovat jaké jsou náklady na výrobu? Pokud se rozhodnu pěstovat banány a díky celoročnímu vytápění mě přijde kilo na stovku, bude vláda obchody nutit nakupovat banány skutečně za sto korun? PROČ to vlastně bude někdo posuzovat? Je asi pravda, že býti zemědělcem v Čechách není snadné a že tlak konkurence je obrovský. Ale není to tak správně? Proč chce vláda nutit spotřebitele platit víc (nikdo zatím nenavrhl, aby dodavatelé nesměli dodávat za víc než jsou jejich náklady…)?

Ještě nebezpečnější je bohorovnost vlády v regulaci nájemného. Vláda pokračuje v politice všech vlád po roce 1989, kdy si část sociální politiky (levné ubytování) nechává mimořádně neefektivně poskytovat a financovat od soukromého a obecního sektoru (v bytech s regulovaným nájemným zdaleka nebydlí jen ti chudší). Pokud se ovšem v této situaci dostane vlastníkům bytů a domů od vlády rady, aby tedy z podnikání odešli, pokud se jim nevyplácí, jde již o vyloženou provokaci: já vám zakážu účtovat si normální ceny, přikážu Vám poskytovat službu za absurdně nízkou cenu bez možnosti ukončení smlouvy a pak Vám oznámím, že jste asi špatný podnikatel…

Ministerstvo financí přišlo navíc s fascinujícím tvrzením, že cca 40 % majitelů bytů už dnešní nájemné stačí na pokrytí nákladů. Za prvé, jak to, proboha, poznali – to je stejná otázka jako u nápadu ministerstva zemědělství. A za druhé: co těch 60 %, ty mají dělat co?

Pokud vláda nepochopí, že regulovat ceny tak jednoduchých a konkurenčních statků jako jsou potraviny či byty neumí a není to ani třeba, bude česká ekonomika svazována zbytečnými omezeními a vláda se bude stále divit, jak to že pořád roste nezaměstnanost…

Ondřej Schneider
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.


Váš názor
  • Stejný názor jinak
    4.3.2004 18:09

    Názor stanovit minimální nákupní ceny vyplynul asi z toho, že státní rozpočet nemá na to, aby mohl nadále subvencovat to, co jinde ještě rozpočty unesou. Proto chce část (nebo vše) přenést na toho, kdo tvoří nejvyšší míru zisku - a to jsou obchodníci. Banány nejsou vhodný příklad. Když by byly za stovku, kupovalo by je mnohem méně lidí než dnes a hlavně by jim vůbec nechyběly. Je to zbytná plodina, na níž naše ekonomika závislá není. Potraviny jsou vysoce strategickou částí života a vybudování závislosti na dovozu základních a zpracovatelsky významných plodinách se vymstí při první lokálně větší přírodní katastrofě. Potravin proto vyrábějme (v době globálního oteplování) raději více než jsme schopni spotřebovat, protože pokud bude katastrofa lokálně jinde, může na tom nejen zemědělství jednorázově hodně vydělat. Pokud jde o byty, regulace je na místě. Nelze přece bezuzdně pustit něco, o čem říkáme, že to generace před námi deformovaly, je třeba to stejně dlouhé generace konsolidovat. Jednoduše nechť ten, kdo není schopen udržovat provoz za stávajících podmínek, svou nemovitost prodá (nebo část svých nemovitostí) a z výnosu financuje provoz a údržbu nemovitostí ostatních (těch údajných 60% majitelů). Chápu, že prodávající nemusí být spokojen s dosaženou prodejní cenou. Ale ta je přece taky tržní. Pouze majitelé domů se nechovají tržně ale ziskuchtivě, což v době všeobecné převahy nabídky nemůže přinést své ovoce, a proto lobují. Kde je psáno, že majitel nemovitosti má svoji živnost založit na spravování nemovitosti. Ti majitelé, kteří své nemovitosti vybudovali, prezentovali svůj podnikatelský záměr a hold se musí sem tam smířit s tím, že se zmýlili. Ti majitelé, kteří ke svým nemovitostem nějak přišli (restituce, dědictví apod.), se musí spokojit s daným stavem anebo nižším výnosem než by chtěli nebo potřebovali. V případě, že by nájmy regulovány najednou nebyly, mnohem více nájemníků než doposud by zvažovalo pořízení vlastní nemovostosti. To by pomohlo hypotečnímu trhu, ale těžko majitelům bytů, kteří by tím pádem soustavným lobováním kontraproduktivně snížili tržní cenu svého (mnohdy bankovnímu domu zastaveného) statku. Nicméně mnohem palčivějším tématem nežli banány a nájmy v bytech je dnes pohyb cen hutních materiálů. Před nedávnem jsme privatizovali hutě, které jsme nemohli (myšleno stát) už dále dotovat ze státního rozpočtu. Dnešní vlastník je v ráji, protože mu trh dovolil zvyšovat ceny v prvním čtvrletí o desítky procent. Horší už však je skutečnost, že ani přesto nemá kupující jistotu, že hutní materiál nakoupí, musí přeplácet. Pokud nemá na přeplácení nebo předplatby, přestože má flexibilní zpracovatel z řad malých a středních podniků jinak dosti zakázek, nemůže si dovolit několik měsíců držet stejný stav zaměstnanců, aniž by všem zajistil materiál a musí přebytečné zaměstnance přehrát na úřady práce. Zpracovatel tak nejen ztrácí kvalitní pracovní sílu, zisk z nerealizovaných zakázek, ale rostou mu režije, celkově se snižuje zisk a případně ztrácí zákazníky, protože z důvodu náhlé tržní změny jim není schopen splnit dodávky v požadovaném termínu. A to všechno jenom proto, že funguje tržní prostředí, což je samo o sobě dobře. Pouze ta neočekávaná, náhlá a rychlá změna (v roce 2002 to byly turbulence kurzu korunu vůči euru) může mít smrtící dopad na pracovní místa. Regulace nejsou správné, ale pokud jsou avízované a postupné, mají své místo i v tržním prostředí - trh si poradí se vším, to jenom státy a jejich rozpočty musejí narovnávat jeho výstřelky.
    honza
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data