Rozhodnutí Evropské centrální banky budou mnohem komplikovanější, jakmile úrokové sazby klesnou na přibližně 3 %, uvedli lidé obeznámení s jednáními. Podle nich se na této úrovni objeví spory o to, co je ještě potřeba, aby se inflace udržela pod kontrolou. Zatímco další dvě nebo tři snížení depozitní sazby ze současné úrovně 3,75 % pravděpodobně větší třenice nezpůsobí, na dalších debatách se již budou střetávat odlišné názory jak na cenový výhled, tak na bod, při kterém měnová politika přestane omezovat ekonomický růst, dodali lidé, kteří si přejí zůstat v anonymitě.
Odhady výše sazeb, které přestávají brzdit ekonomiku, se pohybují od 2 % do 3 %. S klesající inflací však trhy i analytici předpokládají, že se výpůjční náklady do konce roku přiblíží (nebo možná dokonce dosáhnou) horní hranici tohoto rozmezí. Nakonec se podle nich ustálí na zhruba 2,5 %.
Již nyní se objevují první náznaky budoucího napětí. „Čím více se základní úrokové sazby přibližují hornímu pásmu odhadů neutrální úrokové sazby – to znamená, čím méně jsme si jisti, jak restriktivní je naše politika – tím opatrnější bychom měli být, abychom se vyhnuli tomu, že se samotná politika stane faktorem zpomalujícím desinflaci,“ řekla v pátek členka výkonné rady Isabel Schnabel.
Představitelé ECB se do značné míry shodují na tom, že tu je prostor pro další snižování sazeb, přičemž růst spotřebitelských cen je stále v souladu s jejich vyhlídkou návratu k 2% cíli koncem příštího roku. Po počátečním červnovém snížení se v září a prosinci očekávají další v souladu se zveřejněním čtvrtletního ekonomického výhledu. Investoři přitom nevylučují ani další pokles v říjnu.
Menší shoda však už panuje ohledně toho, jak velkou hrozbu stále představuje inflace (v srpnu na úrovni 2,2 %). Holubičí tábor si dělá starosti, že nedosáhne na cíl ECB, zvláště když ekonomika 20 zemí eurozóny ztrácí na síle. Naproti tomu jestřábi se obávají, že příliš rychlé uvolnění měnové politiky by mohlo znovu nastartovat růst cen.
Tyto argumenty již nyní zaznívají z 26členné Rady guvernérů. Na jedné straně řecký centrální bankéř Yannis Stournaras naléhal na úředníky, aby se „stejně starali jak o přestřelení, tak i podstřelení inflačního cíle“, a portugalský Mario Centeno řekl, že ECB musí „snížit inflaci s co nejnižšími oběťmi“, čímž odkazuje na potenciální problémy v ekonomice, pokud by měnová politika byla příliš dlouhou dobu příliš přísná. Pro něj je nebezpečím návrat do prostředí s nízkou inflací a nízkým růstem, které tu bylo před pandemií.
Naproti tomu chorvatský Boris Vujcic upozorňuje na setrvalý růst cen v sektoru služeb, který v srpnu vzrostl až na 4,2 %, zatímco prezident Bundesbank Joachim Nagel minulý týden řekl, že ECB by neměla snižovat sazby příliš rychle, protože „poněkud silnější ekonomické oživení by mohlo dále oddálit návrat k našemu cíli."
Otázka výše sazeb, při které měnová politika spíše začne posilovat ekonomický růst, než jej brzdit, je ještě více rozdělující. Hlavně proto, že takzvaná neutrální sazba není jasně vypozorovatelná a existuje více odhadů, kde leží.
V lednovém článku ekonomové ECB uvedli, že podle modelů leží reálná sazba mezi -0,75 % a 1 % – což odpovídá nominální sazbě 1,25 % až 3 %. Francouz Francois Villeroy de Galhau však v dubnu uvedl, že odhad ECB a Bank of France naznačuje nominální sazbu ve výši 2 až 2,5 %. "To není nutně cíl pro současnou fázi snižování sazeb," řekl tehdy. "Jednoduše to ukazuje, že máme ještě značný prostor pro snižování našich sazeb, než opustíme restriktivní území."
Toto holubičí hodnocení výše neutrální sazby se opírá o stále slabé základy ekonomiky eurozóny – jako je nízká porodnost a upadající produktivita. Jestřábí úředníci s ním ale nesouhlasí a poukazují na rozmezí 2,5 % a 3 % tažené strukturálními faktory, jako je nákladný zelený přechod a trvale napjaté trhy práce.
„Pokračující stagflační riziko v eurozóně způsobí, že po příštím týdnu bude snížení sazeb kontroverznější, protože Rada guvernérů je opět zjevně více rozdělena mezi holubice a jestřáby,“ řekl Carsten Brzeski, šéf makro v ING. "Aby jestřábi souhlasili se sérií snížení sazeb, musí růst v eurozóně dále oslabit."
Zdroj: Bloomberg