Státní energetická koncepce - čeho chce stát dosáhnout?

Nedávno dokončená státní energetická koncepce již vyvolala veřejné reakce několika skupin spojených s různými segmenty energetiky v ČR, ucelenější pohled na ni ale doposud prezentován nebyl. Pokusme se o to zde v několika komentářích.

SEK postupuje od stanovení cílů a priorit k nástrojům, pomocí kterých by tyto měly být dosaženy. Zatímco jako hlavní cíle jsou obecně stanoveny nezávislost, bezpečnost a udržitelný rozvoj ve vztahu k energiím, tyto jsou následně rozpracovány takto:

1. Maximalizace energetické efektivnosti (tj. spotřeba primárních energetických zdrojů vytvořeným hrubým domácím produktem HDP). Sem patří oblasti jako maximalizace efektivnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů, maximalizace zhodnocování energie, maximalizace úspor tepla, maximalizace efektivnosti spotřebičů energie a maximalizace efektivnosti rozvodných soustav.

2. Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů - podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie, maximalizace využití domácích energetických zdrojů a optimalizace využití jaderné energie.

3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí - minimalizace emisí poškozujících životní prostředí, minimalizace emisí skleníkových plynů, minimalizace ekologického zatížení budoucích generací a minimalizace ekologické zátěže z minulých let.

4. Dokončení transformace a liberalizace energetiky - dokončení transformačních opatření, minimalizace cenové hladiny všech druhů energie, optimalizace zálohování zdrojů energie.

Dosažitelnost (někdy i částečně se vylučujících) cílů (tj. žádoucího budoucího stavu) a výběr k tomu vhodných nástrojů je funkcí toho, z jakého stavu vycházíme - současný stav elektroenergetiky, plynárenství, teplárenství, sítí apod. Poté, při daných omezeních (kapacity, ceny a tarify, emise škodlivin, ceny investičních celků, atd.), je současný stav extrapolován do budoucnosti a porovnáván s v budoucnu žádoucím stavem (tj. cíly). V různých scénářích jsou pak tato omezení měněna a sledován jejich vliv na přiblížení se daným cílům. Pro konkrétní modelování vývoje energetiky v různých scénářích byl MPO použit lineární dynamizovaný optimalizační model (EFOM/ENV), akceptovaný Evropskou komisí při zpracování výhledových studií rozvoje energetického hospodářství. Umožňuje např. provádět simulaci vlivů modifikace SEK na energetické trhy, včetně vlivu změn cen energií na objem a strukturu poptávky po energii, vlivu omezení nebo změny ve výrobě, těžbě nebo dovozu jednoho nositele energie na poptávku po jiných nositelích energie, změny v diverzifikaci dodávek jednotlivých nositelů energie, vliv změn limitů emisí jednotlivých škodlivin (na celostátní úrovni nebo na úrovni jednotlivých zdrojů) na strukturu a velikost spotřeby primárních energetických zdrojů, vliv nákladů na snížení emisí jednotlivých škodlivin, atd. Modelové propočty byly MPO provedeny na období 2002-2030.

Důležitým a samo o sobě jistě zajímavým výstupem zpracování různých scénářů je detekce určitých obecnějších trendů (tj. relativně nezávislých na zvoleném scénáři), které se dají shrnout následovně:

1. Dochází k vyššímu zhodnocování energetických vstupů. Hospodářský a sociální rozvoj by v příštích 30 letech bylo možno zajistit jen s nepatrným nárůstem celkové spotřeby primárních energetických zdrojů. Energetická náročnost tvorby HDP klesá, a to tempem vyšším, než které bylo dosaženo kdykoliv v uplynulém období. V období 2015 až 2020 by se ČR měla dostat na současnou průměrnou úroveň EU v energetické náročnosti HDP.

2. Dochází k dalšímu významnému snižování znečišťujících emisía ČR je schopna plnit své mezinárodní závazky v této oblasti.

3. Dochází k dalšímu růstu dovozní energetické náročnosti a dovoz energie bude stále více zatěžovat platební bilanci státu.

4. Struktura spotřeby prvotních zdrojů energie se stane diverzifikovanější a zahrne ve vyváženějším mixu domácí i dovážené zdroje. Nejvyšší tempo růstu ve všech případech budou mít obnovitelné zdroje energie. Z hlediska elektroenergetiky je významné, že struktura výroby elektřiny se v jednotlivých scénářích mění více než struktura primárních energetických zdrojů, preferované palivo v energetických scénářích ovlivňuje především strukturu výroby elektřiny.

5. Z hlediska energetických sektorů dojde k největšímu poklesu zaměstnanosti především v černouhelném hornictví, což odráží tlak, který se očekává v důsledku růstu produktivity práce a při racionalizaci organizačních struktur. Tyto faktory se ovšem promítnou do snižování stavů zaměstnanců ve všech energetických sektorech, zejména v počátečním období prognózy.

Více v následujících článcích.

Jiří Soustružník