Dnes byl zveřejněn zápis z posledního jednání bankovní rady, na němž se projednávala měnová politika. Nejdříve k vysvětlení nadpisu tohoto textu. Hlasování o úrokových sazbách dopadlo následovně: 4 hlasy pro snížení úrokových sazeb o 50 bazických bodů, jeden hlas pro snížení sazeb o 25 bazických bodů a 2 hlasy pro ponechání sazeb beze změn. Toto rozložení názorů představuje nejširší diferenciaci od doby zveřejňování výsledků hlasování bankovní rady a zároveň naznačuje, že diskuse o reakci měnové politiky na současné podmínky v české ekonomice nebyla nijak jednoduchá.
Mezi argumenty, jež nakonec převážily, patřily snížení prognózy inflace a rizika dalšího poklesu inflace vzhledem k dopadům apreciace kurzu na domácí poptávku a větší flexibilitě cen obchodovatelného zboží směrem dolů.
Zajímavá je však zmínka, že někteří členové bankovní rady navrhovali počkat se snížením úrokových sazeb na zveřejnění průkaznějších dat o vlivu posílení kurzu koruny na hospodářský růst. Z toho se lze domnívat, že ani ČNB si v tomto bodě není jistá. V současné době se skutečně pohybujeme pouze v rovině domněnek založených na znalosti převládajících ekonomických teorií a hlasů z podnikové sféry. Ve statistických údajích oporu nenajdeme. Vzhledem k významným změnám ve struktuře české ekonomiky je obtížné hledat paralely v historii. Nemusíme být ekonomy, abychom dospěli k závěru, že čím větší je nejistota, tím opatrnější by měla být reakce. Na druhou stranu efektivní reakce musí být přesně načasována. Příliš pozdní reakce by mohla mít opačný účinek a místo, aby kompenzovala negativní dopad reálné apreciace, mohla by přispět spíše k přehřátí ekonomiky, alespoň teoreticky.
Uvedenou diskusi lze zobecnit na měnovou politiku jako celek. V této oblasti lze identifikovat tři hlavní zdroje nejistoty týkající se vzájemných vztahů mezi ekonomickými proměnnými (výše koeficientů v transmisním mechanismu měnové politiky), délky zpoždění u reakce ekonomických proměnných na změnu měnově-politických parametrů a charakteru šoku, na který by měla centrální banka reagovat. V současné době existuje podle mého názoru značná míra nejistoty v prvním a druhém aspektu. Jak zasáhne reálné posílení kurzu (podle posledních oficiálních údajů reálný efektivní kurz posílil meziročně o téměř 9%) českou ekonomiku? A kdy? Je za této situace prostor pro aktivnější změny úrokových sazeb?
Apreciace kurzu přidělala vrásky nejen exportním podnikům, ale také centrálním bance a analytikům. V dalším kole, po volbách do Poslanecké sněmovny, by prognózy vývoje ekonomiky a práci ČNB mohla ztížit reforma fiskální politiky. Prozatím většina ekonomů hraje "polomrtvého brouka", tj. kritizuje vládu za současnou rozpočtovou politiku, ale i nadále počítá s tím, že se nic nestane. V naprosté většině předpovědí HDP tento aspekt pravděpodobně není zahrnut. Skepse k české politické scéně je asi značná. Vraťme se však k měnové politice. Pokud nyní ČNB snížila prognózu inflace a úrokové sazby v reakci na reálné zhodnocení měny, kam budou muset klesnout prognózy hospodářského růstu, inflace a úrokové sazby, pokud se nová vláda odhodlá k realizaci reformy rozpočtové politiky? Vymřou jestřábi úplně? Jinak řečeno, chcete-li si vzít hypotéku nebo jiný úvěr, počkejte, jak dopadnou volby.
David Marek