O strastech a slastech pražské burzy bylo popsáno poměrně velké množství papíru, s větším či menším úspěchem. Abstrahujeme nyní od faktu, že burza zcela neplní jednu ze svých dvou hlavních funkcí - funkci alokační. Firmy preferují bankovní úvěry před emisemi nových akcií - administrativní náročnost takovéhoto kroku mnoho z nich odrazuje, nemluvě o následných požadavcích na poskytování informací a kvalitní "corporate governance". Není se čemu divit - banky se v nabídce úvěrů velkým firmám předhánějí, především proto, že jejich likviditní pozice výrazně převyšují možnosti, jak tyto prostředky kvalitně zhodnotit. Pojďme se však raději podívat, o co pražská burza možná přichází tím, že v současnosti "odložila k ledu" aktivitu obchodování s deriváty.
Geneze celého procesu a všech pokusů nastartovat obchody s deriváty na BCPP, a.s. je poměrně dlouhá, za povšimunutí však stojí především její poslední fáze. Uvažováno bylo o třech hlavních typech kontraktů - futures na českou korunu, futures na index PX-D a futures na koš (nejspíše) státních dluhopisů. V konečném důsledku se neuskutečnila ani jedna varianta, důvody tohoto vývoje však byly rozdílné pro každou z variant:
* futures na českou korunu - první úvahy o tomto typu kontraktu se objevily již v období před tzv. "ruskou krizí". Ta však zamíchala kartami v oblasti "emerging markets" poměrně razantně, mnoho bank v Londýně nebo v New Yorku propustilo celé týmy, které se právě oblastí emerging markets střední a východní Evropy zabývalo. Své udělalo i uvolnění kurzového pásma a plná směnitelnost koruny. Ta se stala pro mnoho dealerů standardní měnou. Efektivní fungování obchodů s futures kontrakty na českou korunu bylo závislé na dostatečném množství tvůrců trhu, lokální banky se k tomuto kroku moc neměly a nikdo pravděpodobně neočekával zájem bank ze zahraničí. Proto se od tohoto kontraktu v podstatě na neurčito odstoupilo, zahájení obchodování s futures na EUR/CZK a USD/CZK na burze v New Yorku je posledním hřebíkem do rakve.
* futures na koš dluhopisů - ještě o něco málo větší oříšek. Prvním kamenem úrazu bylo rozhodování, jaké dluhopisy by v tomto koši měly vlastně být zastoupeny. Státní nebo i korporátní? Když státní a korporátní tak v jakém poměru? Když jenom státní tak které, jaká by měla být durace takovéhoto koše? Druhým problémem, bohužel shodným s předchozím kontraktem, byla minimální snaha našich lokálních tvůrců trhu (bank a obchodníků s dluhopisy) takovýto kontrakt kotovat. Znamenalo by to pro ně nemalé investice do nového obchodního systému, nemluvě o posílení systémů v oblasti kontroly a monitoringu pozic. Největším problémem však byla absence poptávky - dluhopisové fondy jsou schopny zajistit své pozice např. úrokovými swapy a při stávající legislativě v podstatě ani mnoho jiného nepotřebují. Vystaven byl tedy úmrtní list č. 2
* futures na index PX-D - pro mnoho investorů nejzajímavější kontrakt, který by jim nabídl možnost spekulovat na vývoj celého indexu místo jednotlivých titulů. Pákový efekt by navíc zajistil atraktivitu mezi drobnými investory, kteří by s relativně malou sumou peněz mohli kontrolovat velkou pozici. Zde se však plně ukázala zásadní chyba, se kterou se náš akciový trh potýká dlouhodobě - nízká likvidita. Index PX-D je nyní tvořen sedmi tituly, aktivně se obchoduje se třemi, resp. čtyřmi. Pro efektivní hedging pozic je fundamentální podmínkou právě dostatečná likvidita podkladového aktiva, která zde jak je patrné chybí. Podobné kontrakty jsou navíc obchodované na vídeňské opční burze a Praha by tak narazila na relativně tvrdou konkurenci. Stejně jako v případě koše dluhopisů by obchody s futures na PX-D pro místní market-makery znamenaly rozsáhlé investice do nového obchodního modulu, rozšíření a posílení oddělení middle-office nemluvě o licencích a licencovaných makléřích. Do toho se v situaci, kdy stále probíhal propad světových akciových burz (mluvíme o roku 2001-2002) nikomu nechtělo - úmrtní list č. 3
Stále však není všem dnům konec. Obchodní modul je hotov, jde "jen" o změnu sentimentu a znovu-vyvolání diskuse o prospěšnosti takovéto aktivity. Jak se budou vyvíjet možnosti BCPP, a.s. po svtupu do EU je na delší diskusi a jistě se k ní vrátíme. V odpovědi na otázku v nadpisu tedy můžeme říci - o hodně. Minimálně o poplatky z uzavřených obchodů. Podle Bank for International Settlements je velikost trhu s OTC deriváty 170 bilionů dolarů - trh se standardizovanými kontrakty je sice výrazně menší, pořád je to ale hodně peněz.
Petr Žabža