Konflikt na Blízkém východě zvyšuje inflační tlaky v evropské ekonomice. V březnu vzrostla inflace v EU z meziročních 2,1 % na 2,8 %, v eurozóně se spotřebitelské ceny zvýšily o 2,6 %. Hlavním důvodem rychlejšího růstu cen jsou dražší energie, zejména pohonné hmoty, které odrážejí vývoj na globálním ropném trhu a mimořádný výpadek dodávek v důsledku blokády Hormuzského průlivu.
V Česku dosáhla březnová inflace 1,5 % a byla druhá nejnižší v celé EU. Hlavním důvodem je zlevnění elektřiny v důsledku přenesení poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, které spolu s nižšími cenami potravin tlumí dopad dražších pohonných hmot. Již v dubnu však počítáme s dalším růstem cenových tlaků, které zvýší tuzemskou inflaci nad dvouprocentní cíl České národní banky.
Na stejné úrovni 1,5 % skončila v březnu inflace také ve Švédsku a na Kypru, zatímco nejnižší byla v Dánsku (1,0 %). Naopak nejvyšší cenové tlaky zůstávají v Rumunsku, kde došlo ke zvýšení spotřebitelských cen o 9 %. O poznání mírnější ale stále silné inflační tlaky panují v Chorvatsku (4,6 %) a Litvě (4,4 %). Slovenská inflace v březnu vystoupala na 3,7 %.
V případě ostře sledované energetické inflace panovaly mezi jednotlivými státy výrazné rozdíly, které zčásti reflektují cenové regulace vlád. Zatímco ve většině evropských ekonomik energie v meziročním srovnání zdražovaly, v Česku došlo k meziročnímu poklesu o 7,3 %, na čemž má hlavní zásluhu výše zmíněné odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje.
Ve většině zemí EU v březnu dále vzrostly ceny potravin. V případě Česka ale došlo k 1,4% meziročnímu poklesu, což je další „tlumič“ silných inflačních tlaků z titulu dražších pohonných hmot. Vzhledem k tomu, že pro zemědělce i potravináře představují ceny pohonných hmot zásadní nákladovou položku, a významně zdražují i další klíčové vstupy, jako jsou hnojiva, očekáváme, že ve druhé polovině letošního roku a zejména v roce 2027 se trend zlevňování potravin otočí.
V letošním roce odhadujeme průměrnou inflaci v Česku na 1,9 %, v roce 2027 ale dojde k jejímu opětovnému zvýšení na 2,9 %. Zásadní nejistota však panuje ohledně rozsahu a délky trvání energetického šoku, stejně jako přelivu dražších energií do zbytku ekonomiky. I proto očekáváme velmi opatrný přístup České národní banky, která bude držet úrokové sazby stabilní na 3,5 %.
TRHY
Koruna
Koruna zůstává přišpendlená k úrovni 24,30 EUR/CZK a vykazuje i z historického pohledu extrémně nízkou míru volatility. Zklidnění napětí na Blízkém východě a sázky trhů na brzké ukončení konfliktu (a zprůchodnění Hormuzu) mají za následek viditelný pokles averze k riziku. To je pro korunu – společně se slabším dolarem – dobrá zpráva, byť k dalšímu posílení bude zřejmě potřeba dodatečný impuls, ať již fundamentální nebo geopolitický.
Eurodolar
Eurodolar se drží v blízkosti 1,18 v naději, že o víkendu může dojít k obnovenému jednání mezi Íránem a Spojenými státy. K úlevě na trzích přispěla i zpráva o desetidenním příměří mezi Izraelem a Libanonem. V tuto chvíli se však nastavení trhů jeví jako optimistické – jak na ropě, tak na dolaru, který zaznamenal v důsledku poklesu tržního napětí ztráty druhý týden v řadě. Bez dalšího pokroku směrem k příměří budou další zisky eura (a ztráty USD) těžko představitelné.