Na poli antimonopolního zákonodárství v EU již delší dobu panuje patová situace. Chystaná modernizace pravidel pro schvalování spojení soutěžitelů (dále je „fúze“) je blokována přetrvávajícími rozpory mezi jednotlivými členskými státy, zejména v otázce volby kritérií pro posuzování „nebezpečnosti“ fúzí pro volnou soutěž na trhu EU. V právu EU je schvalování fúzí upraveno poměrně podrobně a nutno uvést, že již před přistoupením ČR k EU se mohou tato pravidla za určitých okolností dotknout českých subjektů, a to buď na straně kupujícího, prodávajícího či pouze v roli předmětu akvizice.
V současnosti lze za základní právní předpis v evropské úpravě kontroly fúzí označit stále platné nařízení č. 4064/89, tzv. EU Merger Regulation („Nařízení“). Toto Nařízení je v platnosti od roku 1989, a teprve v prosinci loňského roku se Komise rozhodla jej radikálně novelizovat. Předmětem diskuse o změnách v právní úpravě kontroly fúzí je zejména skutečnost, zda má být ponechána stávající právní úprava umožňující Komisi zakázat spojení soutěžitelů, které vytváří, nebo posiluje dominantní postavení soutěžitele a způsobuje tak podstatné narušení efektivní soutěže na společném trhu (tzv. test dominantního postavení), nebo, zda je třeba, aby pravomoci Komise byly v tomto směru rozšířeny. Jako varianta k uvedenému testu dominantního postavení je navrhováno, že Komisi bude umožněno zakázat fúze, které mohou „podstatně oslabit soutěž“ (tzv. test podstatného oslabení soutěže). V tomto případě by tedy již nebylo nejdůležitějším posouzení, zda v důsledku fúze bude narušena struktura trhu, nýbrž dopad fúze na soutěž jako takovou. Při posuzování těchto variant v pracovních skupinách Rady EU jsou členské státy v současnosti rozděleny do více táborů.
První skupině, do které se řadí Německo, Itálie a Nizozemí, jde v zásadě o zachování současného stavu, tedy o to, aby základním kritériem pro zakázání fúze zůstal i nadále výše uvedený test dominantního postavení. Představitelé této skupiny tvrdí, že původem americký test podstatného oslabení soutěže je příliš těžkopádný a může vést ke zpomalení schvalování fúzí.
Druhá skupina zastoupená Velkou Británií, Irskem a Švédskem se naopak zasazuje o zavedení výše uvedeného testu podstatného oslabení. Jako hlavní argument pro zavedení tohoto systému je zdůrazňována skutečnost, že tento systém je přímo založen na ekonomické analýze a bere v úvahu potenciální vliv fúze na hospodářskou soutěž v rozsahu, který stávající test dominantního postavení neumožňuje.
Dánsko a Portugalsko podporují kompromisní návrh Komise, který ve své podstatě vychází ze stávajícího pojetí testu dominantního postavení a je pouze doplněn některými prvky testu podstatného oslabení. Nicméně některé členské státy EU však považují návrh Komise za poněkud vágní a vyjadřují obavy nad funkčností systému kontroly fúzí, který v sobě spojuje evropské i americké prvky. Francie a Španělsko se například rovněž přiklánějí ke kompromisní variantě mezi oběma uvedenými systémy, ale navrhují, aby byla založena na systémech aplikovaných v jejich národních zákonodárstvích.
V současnosti tedy nezbývá než vyčkat na výsledek, který by měla přinést následující jednání skupiny expertů a související vyjednávání v Radě EU. Můžeme tedy jen doufat, že tato jednání přinesou funkční kompromis, který bude ve svém důsledku přispívat jak k ochraně hospodářské soutěže na straně jedné, tak i k eliminaci přílišného zasahování státu resp. evropských orgánů do chování soutěžitelů na trhu.
Aleš Eppinger
Weinhold Legal
Důležité upozornění Weinhold Legal