Využitelnost jaderné energie, a to nejen z hlediska technologického, ale (možná hlavně) z hlediska jejího přijatelnosti pro společnost, je jednou z klíčových otázek současné a budoucí spotřeby a produkce energií ve světě. Různé státy se k jaderné energii staví jinak, což je částečně (vedle samotné velikosti spotřeby energie), odráženo rozdíly mezi jejich spotřebou energie z jádra - světové velmoci podle tohoto kritéria znázorňuje následující graf:
Zdroj: OECD, BP, IEA, Patria Finance
Graf ukazuje podíl největších konzumentů jaderné energie na její celkové celosvětové spotřebě v roce 2002. Pořadí asi nepřekvapí, první místo Spojených států je samozřejmě odrazem jednak jejich samotné velikosti a také snahy o diverzifikaci jejich generačních zdrojů. U Japonska, které je na třetím místě, hraje významnou roli jeho téměř naprostá závislost na zbytku světa co se týče zdrojů energie a historická snaha snížit závislost na ropě s její poměrně volatilní cenou (právě relativní stabilita cen jaderného paliva bývá, vedle samotné výše jednotkových nákladů, někdy citována jako výrazné pozitivum jaderné energie). Počítáme-li Rusko do Evropy, je Japonsko vedle Jižní Koreje také jedinou zemí mimo Evropu a USA s významnou spotřebou této energie.
Pro utvoření celkového obrázku uveďme, jakou část tvoří energie z jádra na celkové spotřebě primárních energií ve světě. Z následujícího grafu je patrné, že svět je silně závislý na ropě, uhlí a zemním plynu. Tyto tvoří zhruba 88% všech využívaných primárních zdrojů energie. Jaderná energetika (ani vodní energie) nejsou v současné době ani zdaleka na úrovni prvních tří:
 |
Zdroj: OECD, BP, Patria Finance
Jiří Soustružník