komentář doplněn
Spotřebitelské ceny se v září snížily o 0,5%, což předčilo jak očekávání Patrie, tak průměrná očekávání trhu (obojí -0,2%), nicméně meziroční inflace se vynořila ze záporných čísel a vrátila se na nulu. ČR byla v září ekonomikou bez deflace i bez inflace. Jak se dalo očekávat, do vývoje celkové cenové hladiny promluvily zejména posezónní pokles cen rekreačních zájezdů a zdražení potravin.
S koncem prázdnin a postupným poklesem teplot v turistických letoviscích nezbývá provozovatelům ubytovacích zařízení a cestovním kancelářím než jít s cenami výrazně dolů. Jestli se dá v rámci analýz spolehnout na nějaký sezónní efekt, potom je to právě výrazné zlevnění dovolených v září. Letos v devátém měsíci se ceny zahraničních rekreačních zájezdů snížily o 24,3%, domácí rekreace zlevnila o 7,6%, což přispělo k poklesu celkové cenové hladiny sedmi desetinami procentního bodu.
Opačným směrem se vydaly ceny potravin. Po poklesu v červenci a srpnu potraviny v září podražily o 0,8%, a to především zásluhou růstu cen masa (vepřové +5,5%, drůbež +5,0%), zeleniny, brambor, másla, sýrů a vajec.
Potravinám v tlaku na růst cenové hladiny pomohly také pohonné hmoty, jež v září v průměru vzrostly o 1,6%. Růst cen pohonných hmot v září byl důsledkem předchozího vzestupu cen ropy a oslabení koruny vůči americkému dolaru. V srpnu se cena ropy zvýšila o více než 4% (4,6% Brent, 6,8% Ural) a koruna vůči dolaru oslabila o 4,2%. Nicméně po skončení sběru dat (20. září) se ceny pohonných hmot začaly mírně snižovat.
Se začátkem školního roku se obvykle zvyšují ceny služeb souvisejících se vzděláváním. Menzy a školní jídelny letos zdražily o 1,0%, koleje a internáty o 1,9%. Díky nízké váze ve spotřebním koši ovšem tyto cenové změny celkovou cenovou hladinu příliš neovlivnily.
Zářijový vývoj cen patrně zcela neodpovídal představám centrální banky. Deflace sice zmizela, inflaci se do českého hospodářství stále příliš nechce. Naše prognóza inflace na konci letošního roku se po dnešních informací snížila již pod jedno procento. Příznivý zůstává i výhled na další dva roky, a to i přes schválené změny v nepřímých daních. Velmi zajímavé bude, s jakou prognózou inflace přijde ČNB v inflační zprávě, která by měla být zpracována tento měsíc. Je stále pravděpodobnější, že se odhady na 12 a 18 měsíců dopředu opět posunou ke spodní hranici inflačního cíle, což by dávalo možnost dalšího uvolnění měnových podmínek. Vzhledem k tomu, že kurz koruny k euru v závěru září posílil a následně se stabilizoval, připadá možnost uvolnění měnových podmínek spíše na úrokové sazby. Na konci října uvidíme zda, se v bankovní radě opět najdou hlasy pro snížení úrokových sazeb.
David Marek