Poslední verze reformy veřejných rozpočtů přináší konkrétnější návrhy změn v oblasti důchodů. Na úvod je ovšem třeba zdůraznit skutečnost, že reforma veřejných rozpočtů a reforma penzijního systému jsou dvě rozdílné záležitosti. Reforma veřejných rozpočtů sice obsahuje některé parametrické úpravy současného systému, resp. jeho prvního pilíře (průběžně financovaného systému), ke stabilizaci systému ale bude nutné vypracovat hlubší reformu penzijního systému. Proč, to ukáží následující řádky.
Hlavními změnami v oblasti penzí má být pokračování v prodlužování odchodového věku do důchodu, pomalejší valorizace důchodů, omezení zápočtu doby studia před 1. lednem 1996 a zrušení dočasného krácení důchodu při předčasném odchodu do důchodu. Dále má být zvyšován vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení u osob samostatně výdělečně činných. Zcela zásadní změnou je ovšem změna struktury pojistného na sociální zabezpečení. V současné době je z každé hrubé mzdy odvedeno celkem 34% (zaměstnanec platí 8%, zaměstnavatel 26%) na sociální zabezpečení, přičemž 3,6% připadne na státní politiku zaměstnanosti a 26% na důchodové pojištění. Podle návrhu rozpočtové reformy by se měly dva procentní body přesunout z pojistného na státní politiku zaměstnanosti do důchodového pojištění. Pro důchodový systém to představuje výraznou vzpruhu, drobným detailem je ale otázka, kde státní kasa vezme na dávky v nezaměstnanosti a rekvalifikační kurzy. Celkově je sice opatření fiskálně neutrální, ale v podstatě znamená, že dočasnou stabilizaci důchodového systému zaplatí nezaměstnaní nebo ten, komu se ubere, aby se nemuselo brát nezaměstnaným.
Pokusili jsme se přizpůsobit simulace vývoje důchodového systému uvedené v analýze
Nepříznivá důchodová aritmetika: kdo si neuspoří, půjde do důchodu v 70 letech aktuálnímu návrhu z dílny ministerstva financí. Omezení zápočtu doby studia a omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu by měly přinést úspory v řádu stamiliónů, což je sice pozitivní, ale představuje to jen kapku v moři deficitů penzijního systému.
Podstatné změny přináší změny věkové hranice pro odchod do důchodu. Následující tabulka udává, kolik by se mohlo uspořit a získat touto parametrickou změnou.
Tab. 1
|
Rok |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
2012 |
|
Úspora výdajů |
1,4 |
4,1 |
7,0 |
10,1 |
13,3 |
|
Zvýšení příjmů |
0,9 |
1,8 |
2,8 |
3,8 |
4,9 |
Pramen:
Ministerstvo financí
Podle očekávání situaci výrazně mění také změna struktury pojistného. V letošním roce by se mělo na důchodovém pojištění při současným parametrech (sazba pojistného na důchodové pojištění: 26%) vybrat 212 mld. Kč. Prostou trojčlenkou je možné spočítat, že při sazbě pojistného na důchodové pojištění 28% by příjmy posílily o 16 mld. Kč, což je přesně částka, která loni chyběla na důchodovém účtu (bez výdajů na administrativu).
Další klíčovou změnou je valorizace důchodů podle růstu spotřebitelských cen a jedné třetiny růstu reálné průměrné mzdy, přičemž relace průměrného důchodu k průměrné mzdě by do roku 2006 neměla klesnout pod 40 %. Vzhledem k tomu, že loni tato relace činila 44%, je pravděpodobné, že to vládě akorát tak vyjde: v roce 2006 by poměr důchod/mzda měl být přesně 40%. Úspory oproti plné valorizaci, tj. úpravy o inflaci a celý reálný růst mezd, by podle našeho odhadu měly dosáhnout zhruba 5 mld. Kč v roce 2004, 10 mld. Kč v roce 2005 a 16 mld. Kč v roce 2006.
Obr. 1: Roční salda důchodového účtu při aplikaci navržených změn (mld. Kč)
Pramen: projekce Patria Online
Pokud by byla všechna uvedená opatření realizována již od začátku příštího roku, mohl by být důchodový účet v příštím roce víceméně vyrovnaný. V letech 2005 až 2008 by dokonce mohl dosahovat několikamiliardových přebytků. Bez dalších hlubších změn v systému ovšem po roce 2009 začnou schodky opět narůstat, bude-li vláda trvat na udržení poměru důchod/mzda na úrovni 40%. Od roku 2010 do roku 2030 by se bez dalších změn v důchodovém systému nakumuloval dluh ve výši 2,7 biliónu korun. V dnešních cenách tato suma činí zhruba 1,4 bil. Kč, což je pro představu 60% letošního HDP (podle našeho odhadu). Výpočty, z nichž vyplývají uvedené výsledky, vychází ze stejných předpokladů jako simulace ve výše uvedené, námi zpracované analýze.
Navržené dílčí změny důchodového systému jsou svým způsobem kontraproduktivní: do konce tohoto desetiletí by mohl být systém mimo nebezpečí … a mimo další pozornost politiků. Nálož pod povrchem ale tiká dál.
David Marek