Banky a jiné finanční instituce již několik měsíců musí počítat s novým institutem, jenž umožňuje jejich drobným klientům alternativní způsob řešení vzájemných sporů. Klienti, které zejména z důvodu finanční a časové náročnosti odrazovala tradiční soudní cesta, mají totiž vůči bance možnost využít nového subjektu v oblasti platebního styku – finančního arbitra, a to zejména z důvodu rychlosti a finanční nenáročnosti nového řízení.
Finanční arbitr, který začal plnit svoji funkci od 1. ledna 2003, by měl přispět k zefektivnění řešení sporů na úseku převodu peněžních prostředků a elektronických platebních prostředků mimosoudní cestou. Jeho úkolem je rozhodování sporů mezi osobami provádějícími převody peněžních prostředků (zejména bankami) a jejich klienty, jestliže výše částky převodu nepřesahuje 50 tisíc euro (přibližně 1,5 milionu korun), a dále sporů mezi vydavateli elektronických platebních prostředků a držiteli elektronických platebních prostředků (standardně platebních karet). Do působnosti finančního arbitra však nepatří řešení problémů, které nesouvisejí se zákonem o platebním styku, jako např. problémy týkající se cenové politiky či poplatků bank nebo spory vyplývající ze zamítnutí žádostí o úvěr či stížnosti na chování zaměstnanců bank.
Řízení před finančním arbitrem se zahajuje výlučně na návrh klienta banky, resp. držitele elektronického platebního prostředku. Nezbytnou podmínkou zahájení řízení je však předchozí neúspěšné vyzvání banky k nápravě. Protože řízení před finančním arbitrem není zpoplatňováno, klient banky má možnost jej zahájit s téměř nulovými náklady.
Na rozdíl od klasického soudního řízení by řízení před finančním arbitrem mělo být ukončeno během dvou až tří měsíců od jeho zahájení. Výsledkem řízení může být např. přiznání ušlých úroků v případě pozdního připsání peněz na účet, anebo příkaz bance nahradit klientovi škodu za pozdní odeslání peněz.
Podání stížnosti u finančního arbitra není podmínkou případného pozdějšího zahájení soudního řízení, ani pozdější zahájení takového řízení nevylučuje. Jedná se o dvě navzájem nezávislá řízení, u kterých má klient možnost volně se rozhodnout jakým způsobem hodlá svůj spor s bankou řešit. Pokud se ovšem rozhodne jít přímo cestou soudního řízení, nebude již ve stejném sporu mít možnost využít instituce finančního arbitra. Rozhodujícím faktorem ve prospěch řízení před finančním arbitrem ale pravděpodobně bude již zmiňovaná finanční i časová výhodnost v porovnání se soudním řízením. Když si k tomu připočteme skutečnost, že výrok arbitra je soudně vykonatelný stejně jako rozsudek soudu, možno předpokládat, že institut arbitra se bude těšit značné oblibě stěžující se drobné bankovní klientely.
Tatiana Mrvová
Weinhold Legal
Důležité upozornění Weinhold Legal