komentář doplněn
Index cen průmyslových výrobců v únoru vzrostl o 0,4% pod tlakem výrazného zvýšení cen ropy. Meziroční deflace v průmyslových produkčních cenách díky tomu klesla z 0,8% na 0,7%. Naopak k poklesu se vrátily ceny v zemědělství. Po zdražení o 2,2% v lednu došlo v únoru k poklesu cen zemědělských výrobců o 0,5%. Ve srovnání s loňským rokem jsou zemědělské cen nižší o 15,5%.
Za růstem indexu cen průmyslových výrobců stály v únoru tři odvětví: potravinářský průmysl, rafinérie a chemický průmysl. Únorové zdražení výrobků potravinářského průmyslu je odpovědí na vzestup cen zemědělských výrobců o měsíc dříve. Únorová data ze zemědělského sektoru ovšem naznačují, že obrat ve vývoji cen potravinářského průmyslu, a následně i maloobchodních cen potravin, ještě není zdaleka jistý. Jeden z nejvýznamnějších faktorů české deflace prozatím neztrácí na síle.
Za to ceny ropy jsou v posledních týdnech a měsících jistota, bohužel nepříjemná. Na přelomu prosince a ledna se cena barelu ropy přehoupla přes 30 dolarů (Brent) a dolů se jí nechce. Naopak v případě vyostření irácké krize by mohla vyletět o několik pater výše. Ceny domácích rafinérských produktů drží s ropou krok se zpožděním zhruba jednoho měsíce. Proto ani pro březen nemůžeme čekat nic dobrého, ať již ve velkoobchodních cenách rafinérií nebo v maloobchodních cenách distributorů pohonných hmot. Obdobnou reakci na růst cen ropy vykazují ceny výrobků chemického průmyslu. Proto se v únoru, stejně jako v lednu vydaly směrem vzhůru. Reakce bývá sice o něco slabší, zato má chemický průmysl větší váhu v indexu cen průmyslových výrobců.
Produkční ceny jsou v současné době pod tlakem několika nákladových šoků. Dominantní roli budou hrát v nejbližších měsících zejména nerostná paliva. Otázkou bez jasné odpovědi zůstává vývoj cen v zemědělství a potravinářském průmyslu, kde kromě domácí nabídky promlouvá do cen také dovoz zemědělských komodit. Na působení nabídkových šoků tohoto typu se vztahují výjimky z plnění inflačního cíle ČNB, proto by současný vývoj produkčních cen neměl vést k přehodnocení postoje bankovní rady ČNB. Klíč k úrokovým sazbám v ČR nyní drží především síla německé ekonomiky.
V průběhu letošního roku by se měla deflace v průmyslových cenách postupně překlopit do inflace a ke konci letošního roku očekáváme meziroční změnu indexu cen průmyslových výrobců na úrovni 2,0%.
David Marek