Od poloviny listopadu jsme byli svědky nepřetržitého oslabování koruny, která si za zmíněné období odepsala více než jednu korunu v kurzovém vztahu s eurem (30,57 Kč/EUR 18. listopadu vs. aktuálních 31,70 Kč/EUR). Obrat dlouhodobého trendu přitom nastal již v červenci a byl zapříčiněn sérií faktorů, mezi které můžeme zařadit následující: (1) trh byl přesvědčen centrální bankou, že posilování pod 30,00 Kč za euro je kurzovou bublinou, (2) potíže americké ekonomiky a geopolitická rizika vedly k zvýšení globálního zájmu o euro, (3) rekordní příliv investic do ČR je ohrožen, mj. přesunem investorů do alternativních zemí a odkladem některých privatizačních plánů, (4) opět narůstá deficit zahraničního obchodu a běžného účtu platební bilance a to i přesto, že se růst ekonomiky zpomalil (kauzální vztah ke kurzu koruny může být v tomto případě i opačný).
Ale abychom se vrátili k otázce v titulku. V kontrastu s korunou, přesně od července minulého roku je patrné výrazné posilování ostatních středoevropských měn, které korunu nenásledují v poklesu ani v novém roce, přestože i jim náhlý globální růst eura na tříleté maximum (1,0539 USD/EUR) uškodil v tom smyslu, že alespoň na okamžik zastavil jejich růst.
10.7.2002 10.1.2003 změna (%)
CZK/EUR 28,98 31,70 -9,39
SKK/EUR 44,46 41,50 +6,66
PZL/EUR 4,150 4,015 +3,25
HUF/EUR 250,30 235,00 +6,11
Ať už je čtenář zastáncem jakékoliv teorie determinace devizového kurzu, jedno je jisté, koruna reaguje na změnu úrokových sazeb a lze tvrdit, že úrokové sazby jsou ve středním období dokonce hlavním faktorem oslabení nebo posílení koruny. Klíčová sazba ČNB (2,75%) stojí nyní na úrovni klíčové sazby eurozóny, úrokový diferenciál je tedy nulový (5. důvod slabé koruny), což činí investice do úrokových cenných papíru méně atraktivní než například před rokem.
Z toho těží právě země jako Slovensko, Maďarsko nebo Polsko. Kromě toho, že nastalo jisté přesměrování pobídkami podporovaných přímých investic z ČR do těchto zemí (např. případ Flextronics), mají tyto země "kurzovou výhodu" i v podobě úrokového spreadu.
klíčová sazba sazba ECB spread
ČR 2,75% 2,75% 0,00%
Polsko 6,75% 2,75% 4,00%
Slovensko 6,50% 2,75% 3,75%
Maďarsko 8,50% 2,75% 5,75%
Největší spread je u Maďarska a tak byla novoroční aukce tříletého dluhopisu třikrát přeupsaná díky neutuchajícímu zájmu investorů. Forint je jedinou měnou, která stále posiluje i tento týden, i když euro rostlo na tříleté maximum vůči dolaru. Podobná situace je v Polsku - novoroční oslabování se zastavilo po úspěšné středeční aukci domácího dluhopisu. Slovenská koruna na podzim posílila nejvíce ze středoevropských měn, potenciál dalšího růstu je tak sice omezen, ale tržní tlaky na posílení jsou stále patrné. V úterý SKK posílila dokonce na 41,20 SKK/EUR, proti čemuž se ohradila slovenská centrální banka a pohrozila intervencí. Díky tomu se nyní slovenská koruna drží mírně níže.
Zatímco naše ministerstvo financí plánuje na 20. ledna aukci 14 mld. Kč 3letého dluhopisu s kupónem 3,00%, státní bondy s podobnou splatností vynášejí v Maďarsku 7%, Polsku 5,5% a Slovensku 4,7%. Je zřejmé, kam investor uloží prostředky a o jakou měnu bude mít zájem, když jsou naše dluhopisy výnosově na německé úrovni (2,7% benchmarky obou zemí se splatností v únoru 2005).
Úroky a výnosy obecně jsou tak významným faktorem, který stojí za slabou korunou, která se dnes dostala dokonce pod úroveň, kterou dosahovala bez mála před 12 měsíci (dnešní dosavadní minimum 31,80 Kč/EUR).
Radim Krejčí, Patria Online