komentář doplněn
Tržby v maloobchodním prodeji v říjnu meziročně vzrostly o 1,4%. Po revidovaném růstu o 6,7% v září. Říjnový výsledek ovlivnily statistické a kalendářní faktory. Významný byl také opětovný pokles tržeb z prodeje automobilů. Na rozdíl od září již pominul příznivý „popovodňový“ efekt. Po sezónním očištění dosáhly meziměsíčního přírůstku 0,9%.
Letošní říjen měl o jeden pracovní den méně než stejný měsíc loňského roku a tímto rozdílem lze vysvětlit více než jeden procentní bod meziroční změny tržeb. Navíc vzestup tržeb o 8,4%, na němž se podílela poptávka po automobilech a snížení cen pohonných hmot, loni v září byl mimořádně vysoký a nastavil vysokou laťku pro srovnání s letošními říjnovými výsledky. Vezmeme-li do úvahy tyto faktory, jež informaci o skutečné situaci v maloobchodním prodeji poněkud zakrývají, není říjnový vývoj tržeb v maloobchodě až tak negativní.
Pokračující snižování cen pohonných hmot dále podpořilo poptávku po pohonných hmotách, kde se tržby zvýšily o 5,8% po zářijovém růstu o 11,1%. Zářijová čísla o tržbách, a to nejen u prodeje pohonných hmot, byla ovlivněna situací po srpnových záplavách. Poptávka po automobilech ovšem zůstává nadále slabá a obchodníkům se tržby z prodeje automobilů snížily o 2,2%. To má své příčiny v určitém nasycení trhu, v loňském roce tržby z prodeje automobilů zvýšily o více než 8%, a v dopadu záplav na strukturu výdajů domácností. Postižené domácnosti či firmy, které třeba zamýšlely nákup automobilů, musely investovat své finanční prostředky do odstraňování povodňových škod a obnovy povodněmi zničeného zboží. V rámci maloobchodního sektoru tak můžeme pozorovat stabilní růst u potravin, nárůst poptávky po drogistickém a farmaceutickém zboží a zvýšené nákupy textilu a obuvi. Pokles poptávky po ostatním, méně nezbytném zboží, dokonce eliminoval efekt otevření nových prodejen s elektrospotřebiči (Electroworld) a nižších cen tohoto zboží.
Navzdory rostoucímu počtu nezaměstnaných a pesimismu domácností (viz indikátory důvěry) si udržují spotřební výdaje domácností víceméně stabilní tempo růstu a představují tak stabilizační prvek růstu české ekonomiky v období klesající investiční aktivity a nepříznivé hospodářské situace v zahraničí. Příčiny lze najít dvě. První z nich je zrychlení růstu disponibilního důchodu domácností související s vývojem reálných mezd. Za připomenutí stojí příspěvek vlády, která od března letošního roku zvýšila mzdové tarify ve státní sféře o 11%. Druhým důležitým faktorem je souhra klesajících úrokových sazeb, vstřícnější postoj bank k drobným klientům a větší ochota domácností nakupovat na dluh.
V letošním roce očekáváme zvýšení maloobchodních tržeb o 3,0%. Příští rok by se při naplnění příznivého scénáře ekonomického vývoje mohl růst tržeb zvýšit k 5%.
David Marek