Předvstupní vyjednávání mezi EU a zeměmi kandidujícími na členství v EU se chýlí ke konci, nebo by alespoň měly. Před kodaňským summitem, jež se bude konat v závěru tohoto týdne by mělo být jasno v otázce financí. Podle návrhu předloženého předsedajícím Dánskem by ze středoevropských zemí mělo nejvíce peněz na hlavu v prvních třech letech členství v EU dostat Polsko a Slovensko. Srovnání situace všech středoevropských zemí je v následující tabulce:
| |
Čistý příjem z rozpočtu EU na obyvatele |
HDP na obyvatele (průměr EU = 100) v roce 2001 |
|
Polsko |
166 € |
39 |
|
Slovensko |
164 € |
49 |
|
Maďarsko |
134 € |
52 |
|
ČR |
70 € |
60 |
|
Slovinsko |
108 € |
70 |
Pořadí kandidátských zemí v příjmu peněz z EU na hlavu většinou odpovídá ekonomické úrovni. Až na jedinou výjimku tomu tak skutečně je. Tou výjimkou je bohužel ČR. Ač HDP na obyvatele v ĆR dosahuje 60% průměru EU zatímco Slovinsko 70% EU, měla by ČR v prvních třech letech členství v EU dostat ze společného rozpočtu pouze 70 eur na hlavu, Slovinsko 108 eur na hlavu. Detailní čísla patrně znají jen vyjednávači kandidátských zemí a EU.
Jedno z vysvětlení však nabízí očekávané příjmy ze strukturálních fondů EU. Pro ČR je nevýhodou ekonomická vyspělost Prahy. Příjmy ze strukturální fondů EU jsou podmíněny výší HDP na obyvatele v daném regionu. Zatímco například celé Slovinsko tvoří z pohledu EU jediný region s HDP na hlavu kolem 70%, ČR je členěna do osmi regionů, kde Praha svou ekonomickou výkonností ční vysoko nad ostatními českými regiony i nad průměrem EU (v roce 1999 činil HDP na hlavu v Praze 124). Pro příjmy ze strukturálních fondů EU se přitom kvalifikují pouze regiony, jejichž HDP na obyvatele za poslední 3 roky je menší než 75% průměru EU. Praha, ekonomicky nejvýznamnější region České republiky tedy zůstává mimo hru o strukturální fondy, zatímco Slovinsko se kvalifikuje jako celek. Strukturální fondy jsou přitom druhou nejdůležitější položkou společného rozpočtu EU s podílem zhruba 35% na celkových výdajích.
David Marek