Poslanecká sněmovna dnes bude projednávat vládní návrh úpravy daňových sazeb. Účelem je naplnit žíznivou státní pokladnu, kde dodatečnou zátěží není jen úhrada nápravy povodňových škod, ale také stále se prohlubující strukturální saldo rozpočtu. Kromě zamýšleného dopadu na příjmy státního rozpočtu bychom však neunikli vedlejším následkům. V první řadě se nabízí cenová hladina. Změny sazeb spotřebních daní a DPH s největší pravděpodobností nezůstanou bez odezvy. Obchodníci a výrobci nebudou chtít nést dodatečné náklady na svých bedrech a z větší části je přesunou na spotřebitele. Zdražení omluvitelné zvýšením daňových sazeb navíc může svádět k zaokrouhlování cen směrem vzhůru, případně zvýšení obchodních marží.
Nejdříve shrňme vládní návrh změn daňových sazeb, jež by mohly zasáhnout do inflace. Spotřební daň u tabákových výrobků by měla vzrůst od letošního 1. prosince ze stávajících 40 procent z ceny na 43 procent a poté od 1. ledna 2004 ve druhém kroku na 46 procent. Spotřební daň u lihu vzroste od 1. prosince 2002. Daň za litr 100procentního lihu se zvedne ze 234 Kč na 265 Kč. Od 1. ledna 2003 se zvýší pětiprocentní sazba DPH na sedm procent a sníží základní 22procentní sazba na 21 procent. Spotřební daň z pohonných hmot vzroste od 1. července roku 2004. U benzínu by se měla zvýšit o 40 haléřů ze současných 10,84 Kč za litr na 11,24 Kč za litr.
Ještě v letošním roce by se tak mohly zvýšit ceny lihovin a tabákových výrobků. Navrhovaná změna sazby daně u tabáku by mohla přinést zdražení až o 2,1% (bez uvedených možných vedlejších efektů). Při váze v indexu spotřebitelských cen ve výši 3,34%, představuje toto opatření možnost růstu indexu spotřebitelských cen až o 0,07%. Co se týče spotřební daně u lihovin, navržená úprava by vedla ke zvýšení ceny litrové láhve 40procentní lihoviny zhruba o 12 Kč na litr. To by u nejlevnějších lihovin (ty jsou ve spotřebním koši zastoupeny největší vahou - vodka jemná, rum tuzemský) mohlo vést k sedmi až osmiprocentnímu zvýšení cen. Váha lihovin ve spotřebním koši je 1,5%. Dopad na celkovou cenovou hladinu lze tedy vyčíslit na 0,012%. Celkem by se tedy cenová hladina v prosinci mohla zvýšit o 0,2 procentního bodu více, než by se zvýšila, kdyby se daňové sazby nezměnily.
V lednu má přijít na řadu změnu sazeb daně z přidané hodnoty. Pokles základní sazby z 22% na 21% do inflace patrně příliš nepromluví. Zato zvýšení snížené sazby z 5% na 7% může mít významné důsledky. Dotkne se totiž potravin, léčiv a řady služeb zahrnutých ve spotřebním koši. Podle orientačního propočtu by dopad do inflace mohl dosáhnout až 0,9 procentního bodu.
Spotřební daň u tabáku přijde znovu na řadu na počátku roku 1994, kdyby se mělo zdanění zvýšit na 46%, což by znamenalo opět možnost zvýšení cen tabákových výrobků až o 2,1% s dopadem na inflaci ve výši 0,07 procentního bodu.
Zvýšení spotřební daně u pohonných hmot přinese zdražení těchto komodit zhruba o 1,5%. Váha pohonných hmot ve spotřebním koši 3,05% a maximální dopad do indexu spotřebitelských cen činí 0,05 procentního bodu.
Celkem by nás tedy daňové balíčky mohly přijít na zvýšení inflace o 1,2 procentního bodu. Život, i ten ekonomický, je však složitější než uvedené jednoduché výpočty. Jedním z klíčů budoucí inflace jsou inflační očekávání. Inflační očekávání jsou do určité míry adaptivní, což znamená, že jsou ovlivněna minulým vývojem cen. Nabízí se otázka, jak zareagují na vzestup inflace způsobený administrativními, jednorázovými změnami inflační očekávání spotřebitelů a odborů. Pokud příčiny růstu cenové hladiny nerozliší, hrozí riziko, že budou požadovat příliš vysoký růst mezd. A jsme u mzdově inflační spirály (naštěstí v malém měřítku), jež je jedním z druhotných projevů změn daňových sazeb. Dalším příkladem by mohl být dopad růstu cen pohonných hmot na ceny dopravních služeb a následně růstu cen ve všech odvětvích využívajících dopravní služby.
Když se řekne inflace, druhým dechem ekonom dodá měnová politika. Inflace je dnes u většiny centrálních bank prvořadým, nebo alespoň jedním z prvořadých cílů jejich politiky. ČNB by ovšem vzestup cen způsobený zvýšením nepřímých daní neměl znepokojovat, neboť tato opatření patří mezi výjimky z plnění inflačních cílů. Detailní analýzou lze víceméně přesně extrahovat přímé dopady změn nepřímých daní na inflaci, s druhotným dopady je to však složitější.
Pokud budou návrhy změn daňových sazeb schváleny v předložené podobě, dosáhla by podle naší prognózy inflace (meziroční změna indexu spotřebitelských cen) na konci letošního roku hodnoty 1,8%. Na konci příštího roku by se mohla vyšplhat až k 3,6%. Za prognózou inflace však daleko více faktorů.
David Marek