Komentáře věnované fiskální politice se většinou soustřeďují na velikost schodků státního rozpočtu a veřejných rozpočtů. Rozpočtové situace je prozatím jediným maastrichtským kritériem, které ČR nesplňuje a v nejbližších čtyřech letech s velkou pravděpodobností ani splňovat nebude. Skrytou hrozbou je však také možný vývoj veřejného dluhu, který rovněž patří mezi maastrichtská kritéria. Podíl k HDP by neměl překročit 60%, přičemž se přihlíží také k trendu vývoje dluhu. Komentáře k tomuto parametru se většinou omezují na kritiku dynamiky vývoje veřejného dluhu, riziko nesplnění maastrichtského limitu však zmiňováno nebývá. Několik jednoduchých výpočtů však ukazuje, že si toto téma zaslouží více pozornosti.
Na konci loňského roku dosáhl veřejný dluh výše 404,5 mld. Kč, tj. 18,7% HDP. Veřejný dluh se každý rok zvyšuje o schodky veřejných rozpočtů, ve kterých jsou zahrnuty také náklady na obsluhu dluhu, jež rostou s výší dluhu. Zdá se, že od necelých 19% (dluh/HDP) je k 60% velmi daleko, ale není. V letošním roce by měl deficit veřejných rozpočtů bez mimořádných příjmů a výdajů dosáhnout 5,5%. Do veřejného dluhu se však promítnou i zmíněné mimořádné operace. Příjmy z privatizace, deblokace ruského dluhu a jiné mimořádné příjmy celkový schodek sníží. Naopak úhrady ztrát transformačních institucí, zejména ČKA, jej zvýší. Při tomto scénáři by měl veřejný dluh na konci roku činit 20-21% HDP.
Dosavadní informace o záměrech vlády v oblasti fiskální politiky naznačují, že očištěný schodek veřejných financí zůstane v intervalu 5,0-6,0%. Přibudou další úhrady ztrát transformačních institucí. ČKA Prohlásila, že včetně letošního roku zbývá uhradit zhruba 175 mld. Kč. Co se týče mimořádných příjmů, buďme prozatím konzervativní a počítejme pouze se schválenými transakcemi, tj. příjmem z prodeje podílu v Unipetrolu a Českém Telecomu. A nyní konečně přichází na řadu počítání. Při očištěném deficitu ve výši 5,0% HDP každý rok (počínaje rokem 2003), při nákladech na obsluhu státního dluhu ve výši 5,0%, inflace ve výši 3,0% (v souladu s politikou ČNB) a růstem HDP ve výši 3,5% by v roce 2010, o kterém se nyní mluví jako o možném datu vstupu ČR do EMU, by veřejný dluh dosáhl 58% HDP. Při deficitu na úrovni 5,5% by ovšem veřejný dluh již překročil maastrichtský limit a dosáhl hodnoty 62% HDP! Při šestiprocentním očištěném schodku by se dluh vyšplhal dokonce na 66% HDP. Při stejných parametrech by překročení maastrichtského limitu napomohlo ani udržení současné nízké úrovně úrokových sazeb.
V "dluhovém účetnictví" se ještě počítá, zda poměr veřejného dluhu k HDP za daných parametrů konverguje k určité hodnotě, či zda neustále poroste. Pravidlo je jednoduché. Stačí, aby růst nominálního HDP převyšoval dlouhodobé úrokové sazby (aproximace nákladů na obsluhu veřejného dluhu). Při sedmiprocentním růsti nominálního HDP, pětiprocentních nákladech na obsluhu dluhu, očištěném deficitu ve výši 5,0% a při zahrnutí uvedených mimořádných okolností konverguje veřejný dluh ke 330% HDP. Při každoročním deficitu na úrovni 6% HDP končí konvergence veřejného dluhu na úrovni téměř 400% HDP.
David Marek