komentář doplněn
Hrubý domácí produkt České republiky se ve 4. čtvrtletí zvýšil o 3,2%. Za celý loňský rok činil hospodářský růst 3,6%. Údaj za 3. čtvrtletí byl revidován směrem vzhůru z 3,2% na 3,5%. O hospodářský růst se zasloužila především domácí poptávka, výdaje na spotřebu se zvýšily ve 4. čtvrtletí o 2,8%, investice rostly o 6,3%. Naopak podle očekávání negativně výsledky ovlivnil zahraniční obchod se zbožím a službami.
Začněme položkou, jež nejvíce přispěla k růstu HDP. Tou je tvorba fixního kapitálu neboli investice. Ty se v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšily o 6,3% a k růstu HDP přispěly 2,4 procentního bodu. Za celý rok se investice zvýšily o 7,0%. Příčinu dynamického investičního procesu můžeme hledat v předchozím přílivu zahraničního kapitálu. Není to náhoda, že obnovení růstu investic s určitým zpožděním následovalo zesílený příliv kapitálu ze zahraničí. Domácí zdroje, vlastní zdroje podniků a bankovní úvěry, neposkytovaly a stále neposkytují dostatečné možnosti k výraznější expanzi investic. Naštěstí zájem investorů o ČR pomáhá více než překlenout tyto nedostatky. Příliv kapitálu se soustředil především v průmyslu a ve službách. Díky tomu se investice do strojů a zařízení zvýšily ve 4. čtvrtletí o 10,8%. K růstu HDP však přispěla i změna zásob. V závěru roku zásoby obvykle klesají. Tentokrát byl však pokles zásob slabší než před rokem.
Významným přínosem pro hospodářský růst je pokračující důvěra spotřebitelů, jež se projevuje dalším růstem jejich výdajů Ve 4. čtvrtletí se výdaje domácností na spotřebu zvýšily o 4,0%. Příspěvek k růstu HDP lze vyčíslit na 2,2 procentního bodu Růst reálných mezd a zlepšující se dostupnost spotřebitelských úvěrů sehrály své. Důležité pro hodnocení spotřeby domácností bude zveřejnění statistiky národních účtů za sektor domácností. Je však pravděpodobné, že i nadále pokračuje pokles míry úspor, tj. že domácnosti nakupují více než vydělají. Podrobnější údaje ukazují, že domácnosti utrácely více zejména za mobilní telefony a jejich užívání a za vybavení bytů. Za celý loňský rok se spotřeba domácností zvýšila o 3,7%. Výdaje vlády na spotřebu se nepatně snížily, naopak výdaje neziskových organizací mírně vzrostly. Ochota domácností utrácet byla hlavním faktorem, jež kompenzoval negativní vliv ochlazení hospodářského růstu v EU a umožnila tak udržení hospodářského růstu nad třemi procenty.
Z pohledu kolísavosti údajů o hospodářském růstu je však nejdůležitější čistý vývoz, tj. bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v reálném vyjádření. Právě tato část HDP se zasloužila o mírné zpomalení hospodářského růstu v závěru loňského roku. Díky méně příznivému ekonomickému vývoji v zemích EU se snížilo tempo růstu reálného vývozu zboží na 8,4%, když za první tři čtvrtletí rostl vývoz téměř sedmnáctiprocentním tempem. U vývozu služeb šlo dokonce k propadu o 5,1%. Dovoz sice také zpomalil, ovšem v menším rozsahu. Výsledkem je prohloubení negativního vlivu zahraničního obchodu na HDP. Zatímco ve 3. čtvrtletí bylo možné vyčíslit příspěvek k růstu HDP na -1,9 procentního bodu, ve 4. čtvrtletí to je -3,3 procentního bodu.
Vzhledem k tomu, že česká ekonomika rostla v loňském roce rychleji než ekonomika EU, podařilo se po delší době opět ukrojit část z náskoku v ekonomické úrovni, jež před námi má většina zemí EU. Hrubý domácí produkt zemí EU se loni zvýšil o 1,5%, německá ekonomika rostla dokonce jen o 0,6%. Pyšnit se můžeme také srovnáním s ostatními zeměmi středními a východní Evropy. Z těchto zemí rostla rychleji jen maďarská ekonomika (3,8%). Slovensku se podařilo zvýšit HDP o 3,3%. Polsko dosáhlo růstu HDP o 1,1%, u Slovinska lze očekávat hospodářský růstu kolem 3%.
A jak to bude letos? Výsledek bude záležet především na tom, jak rychle se vzchopí západoevropské ekonomiky, především Německo. Zejména výsledky za 1. čtvrtletí budou patrně o něco slabší. Celoroční zvýšení HDP by se však mohlo pohybovat opět nad 3%. Růst české ekonomiky výrazně nezpomalilo ani zhoršení vnější hospodářské situace. Vývoj spotřebitelských cen a situace na trhu práce nenaznačují že by se česká ekonomika přehřívala. Růstová dynamika je však dostatečně silná na to, aby jí nemusela podporovat hospodářská politika. Naopak, loňský rok nabídl možnost ke konsolidaci fiskální politiky, což se bohužel nestalo. Fiskální politika je i nadále expanzivní a její vývoj vůbec nereflektuje fázi hospodářského cyklu. Břemeno stabilizační politiky tak leží především na bedrech měnové politiky. Případná konsolidace fiskální politiky však nebude zadarmo. Někdy v blízké budoucnosti nás tak možná čeká opět výraznější zpomalení hospodářského růstu.
Mezinárodní srovnání ek. růstu naleznete ZDE.
David Marek