Včera zveřejnila americká centrální banka novou verzi tzv. béžové knihy. Jedná se o materiál, který pravidelně hodnotí stav americké ekonomiky. Hodnocení obsažené ve včerejší "béžové" knize přináší smíšené informace, převažují však spíše negativní aspekty. Smíšené signály lze vystopovat v maloobchodní sektoru, kde na jedné straně významné slevy a podpůrná opatření umožňují růst maloobchodních tržeb a spotřebitelské poptávky, na straně druhé však dochází k poklesu indikátorů spotřebitelské důvěry. V produkčním sektoru i nadále pokračuje pokles produkce. Další zhoršování je evidováno na trhu práce. Zaměstnanost se i nadále snižuje.
FED je evidentně méně optimistický než ministr financí Paul O'Neill, který nedávno řekl, že očekává oživení americké ekonomiky již na počátku příštího roku. Otevírá se tak prostor pro další snížení úrokových sazeb v USA. Na posledním zasedání FOMC, jež v rámci FEDu rozhoduje o měnové politice, došlo ke snížení klíčové úrokové sazby na federální fondy o 0,5% na 2,0%, což představuje čtyřicetileté minimum. Od počátku roku se úrokové sazby snížily o 4,5%, což představuje značný pozitivní měnový impuls. Reálné úrokové sazby tak klesly téměř na nulu. Vzhledem k tomu, že měnová politika působí na reálný ekonomický vývoj se zpožděním, měly by se dopady do ekonomiku projevit již v průběhu příštího roku.
Tomu by měly napomoci také významné fiskální impulsy. Již na jaře Kongres schválil první část daňových reforem, díky kterým dostávaly během léta americké domácnosti šek na 300 až 600 dolarů. Dohromady tak vláda vrátila daňovým poplatníkům téměř 50 miliard dolarů. Okamžitě po teroristických útocích schválil Kongres oprávnění pro prezidenta utratit dalších 45 miliard dolarů na sanaci škod spojených s útoky. Vláda nyní požaduje dalších 75 miliard dolarů na další výdaje, například 15 miliard na vyšší podpory v nezaměstnanosti. Velikost rozpočtového impulsu v posledním čtvrtletí roku 2001 a v roce 2002 by mohla dosáhnout až 180 miliard dolarů, tj.téměř 2% amerického HDP.
Aktuální hodnocení americké ekonomiky sice není příliš pozitivní, očekávání budoucího vývoje však již nejsou tak černá, jako před měsícem či dvěma. Mohutná podpora hospodářské politiky, nízké spotřebitelské ceny a ceny surovin na světových trzích by měly přinést své ovoce. Oživení americké ekonomiky by mohlo pomoci také hospodářství Evropské unie a zprostředkovaně také zemím střední a východní Evropy, kde zejména Česká republika a Maďarsko jsou značně závislé na poptávce v zemích EU. Nezbývá nám, než držet americké ekonomice palce.
(David Marek)